FRANTIŠEK
NOVOTNÝ
Nauka o rakouském katastru a o knihách pozemkových se zvláštním zřetelem
na Království České
Pro posluchače vysokých škol technických a pro
civilní techniky
Sepsáno v r. 1896. Nakladatel Alois Wiesner, knihtiskárna,
Praha. Published 1897. Reprint na CD-ROM VÚGTK, 1999.
Pro potřeby inspektorů ZKI zdigitalizoval, textově upravil a případnými poznámkami opatřil Lumír Nedvídek
v roce 2014.
Pro praktickou potřebu jest záhodno sestaviti v jeden celek různé zákonité předpisy o číslování parcel stavebných a pozemkových. Jsou to zejména následující zákony a nařízení, která obsahují předpisy o číslování parcel:
| Instrukce katastrálná z r. 1865 (§ 288); |
| zákon ze dne 23. května 1883.; |
| nařízení min. spravedlnosti ze dne 8. února 1875. č. 13. ř. z.; |
| nařízení téhož ministerstva ze dne 5. července 1877 č. 9053 ř. zák. a ze dne 11. června 1883 č. 42.240 ř. z. |
Parcely číslovány jsou na mapách postupně dle jednotlivých
tratí. Číslování začíná v místní trati (při kostele aneb škole v rozptýlených obcích) a jsou stavebné parcely číslovány černě a
pozemkové červeně a to každé samostatně dle postupu čísel. Při parcelách pozemkových jsou napřed číslovány veškeré pozemky, po té cesty, řeky a potoky. Původní hranice parcel pozemkových a stavebných vytaženy jsou černě; hranice změněné
neb opravené červeně.
Změny v číslování parcel a nové číslování parcel vykoná se takto: Parcely nově vzniklé aneb dosud nečíslované obdrží nejblíže vyšší číslo poslední číslované parcely. Zmenší-li se aneb zvětší-li se jeden ze sousedních pozemků, následkem
změny v držbě aneb v kultuře, podrží každý pozemek staré parcelní číslo.
Totéž platí i v tom případě, když zvětší se aneb zmenší parcela
pozemková, která sousedí s parcelou stavebnou.*) (Na př. dvůr rozšíří se o kus sousední zahrady.) Zanikne-li stavení, nelze ihned zrušiti číslo parcely stavebné, nýbrž až tehdy, když použije se oné parcely k
zemědělství a když přestane se z ní platiti domovní daň.
----------------------------------------------
*) Dříve, dle naříz. min. financí ze dne 1. dubna 1878 č. 5969 měla se označiti část oddělená od pozemkové parcely a připojená k parcele stavebné poddělením čísla původní parcely pozemkové. Způsob není praktickým a jest příčinou přeplnění mapy, zejména jde-li se o malé výměry.
Díly pozemku rozděleného na místa stavebná obdrží čísla parcel stavebných teprv tehdy, až předepíše se z nich domovní daň. (Viz
§ 51 zákona ze dne 23. května 1883)
Byl-li rozdělen pozemek na více dílů, označí se jednotlivé díly ve tvaru
zlomku; čitatel obsahuje parcelní číslo původní parcely a jmenovatel pak jednotlivá čísla, počínaje jedničkou až k onomu číslu, které udává počet dílů, na které byla parcela rozdělena.
Totéž platí o parcelách stavebných.
Bylo-li na př. parc. číslo 59 rozděleno na tři díly, obdrží tyto díly následující
parcelní čísla: 59/1, 59/2 a 59/3.
Rozdělí-li se jeden díl parcely již rozdělené na př. 59 opět na více dílů, obdrží tyto díly ve jmenovateli čísla postupně vyšší
největšího jmenovatele původně rozdělené parcely. Tak na př. rozdělena-li byla pozemková parcela
59/1 na 4 díly obdrží tyto díly parcelní čísla 59/1, 59/4, 59/5 a 59/6.
Při tomto poddělování čísel parcelních má se postupovati v témž směru, v jakém provedeno jest číslování. parcel původních. ·
Zachováním uvedených pravidel docílí civilní technikové toho, že jimi navržený způsob číslování nových parcel užije se při knihovním soudě.
Zřídí-li se na stavebné parcele pozemek dani pozemkové podrobený (na př. na dvoře zahrádka), obdrží tento pozemek číslo nejblíže vyšší poslední pozemkové parcely dotyčné obce.
Povstane-li na opak na pozemkové parcele parcela stavebná, obdrží tato stavebná parcela číslo nejblíže vyšší poslední
stavebné parcely dotyčné obce.
Jedná-li se o změny většího rozsahu aneb přidělena-li byla k obci část pozemků obce sousední, obdrží nově přibylé parcely opět čísla nejblíže vyšší posledního čísla parcely dotyčné obce.
V případě, že provede se nové měření a nová mapa některé obce, mají se podržeti pro jednotlivé parcely stará parcelní čísla, aby nemusely se měniti zápisy v knihách pozemkových.
Jen v těch případech, kdy na př. stavbou dráhy aneb silnice, změněným tokem řeky a p. přetvoří se úplně dosavadní stav, takže vytvoří se z jednotlivých částí původních parcel nové parcely nebo
že staré parcely docela vymizí, dovoleno jest, pokud nelze podržeti staré číslování, zavésti číslování nové a to dle předpisu instrukce z roku 1865.
Omezuje-li se však ono přetvoření jen na část obce, poznačí se parcely dotyčného území číslicemi, které následují na poslední číslo parcely pozemkové a po případě
stavebné; při ostatních nově zakreslených parcel podrží se dosavadní číslování.
Stane-li se zanesením četných změn mapa nepřehlednou a tudíž nespolehlivou založí se nová
mapa a přenese se do ní číslování parcel. V zájmu pozemkových knih jest, aby neměnilo se číslování parcel pozemkových a stavebných, jelikož změněním parcelních čísel musí se měniti i čísla parcelní listu podstaty, což působí četné obtíže. Proto hájí ministerstvo práv proti ministerstvu financí zásadu, že nutno vystříhati se pokud možno každé
změny číslování parcel a to i v tom případě, byla-li některá obec rozdělena na dvě obce samostatné má zůstati při dosavadním číslování parcel.
Knihovní úřady a úřady evidence katastru daně pozemkové mají vésti dle nařízení ministerstva spravedlnosti ze dne 1. července
1884 zvláštní seznamy o nově přibylých parcelách, aby se vždy dalo zjistiti nejvyšší parcelní číslo v příslušné obci.
V příčině číslování domů obývacích platí předpisy o sčítání lidu ze dne 29. března 1869 č.
67 ř. z.
Všechna stavení, za obydlí lidská určená, musí býti označena t. zv. čísly domovními. K těmto dlužno počítati samoty, hájovny, salaše jakož i budovy, ve kterých se jen po jistý čas nebydlí. Vedlejší budovy u obývacího stavení na př. chlévy, stodoly, kolny neobdrží zvláštní domovní číslo, nýbrž pojaty jsou do čísla popisného aneb domovního obývacího stavení.
Budovy, které slouží jen k dočasnému pobytu, na př. kostely, strážnice, pracovny,
mlýny a stodoly se nečíslují. Jednotlivá obývací stavení číslují se postupně v celé obci. V městech a v rozsáhlejších obcích dovoleno jest též číslování dle ulic a dle náměstí. Avšak ustanovení toto netýká se ani katastru ani pozemkové knihy a jelikož toto číslování domů dle ulic není stálým, užívá se z té příčiny v katastru a v knihách pozemkových jedině jednotného číslování domů.
V král. hlavním městě Praze má každá část města (Staré město, Nové město, Malá Strana a t. d.) své vlastní jednotné číslování
domu t. zv. staré domovní aneb popisné číslo, kterých užívá se jedině v knihách pozemkových a při katastru. Mimo to číslovány jsou jednotlivé ulice samostatně (t. zv. nová popisná čísla) a to
ulice rovnoběžné s tokem Vltavy modrými, ulice kolmé na tento směr červenými tabulkami s příslušným číslem, jak za sebou totiž v těchto směrech domy následují. Levá strana ulice má čísla lichá; pravá strana ulice čísla sudá. ·
Samostatné číslování domů v předměstích dovoluje se jen v těch místech, která měla zvláštní název a samosprávu, jelikož nelze doporučiti samostatné číslování předměstí v městě, s kterým tvoří celek.
Na mapě katastrálně nejsou obyčejně domovní čísla uvedena.
Na indikačních skizzách, aby se rozeznaly od čísel stavebních parcel, označeny jsou červeně.
Na plánech situačních, kde uvedena jsou čísla pozemkových parcel červeně, parcel stavebních černě, vyznačují se čísla domovní obyčejně modře.
17.12.2014.
Digitalizace, textová úprava a poznámky: Lumír Nedvídek, 2014.