STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ZÁKONŮ, které upravují katastr nemovitostí
ZÁKON Č. 265/1992 SB., O ZÁPISECH VLASTNICKÝCH A JINÝCH VĚCNÝCH PRÁV K NEMOVITOSTEM, v platném znění
Zákon přináší zásadní změnu - oproti zápisům v dřívější evidenci nemovitostí, které měly pouze deklaratorní (evidenční) účinek - obnovuje konstitutivní (právotvorný) princip, podle kterého právní vztahy vznikají, mění se nebo zanikají vkladem práva do katastru nemovitostí (dále jen "katastr") a to na základě rozhodnutí katastrálního úřadu vydaném ve správním řízení, zahájeném na návrh účastníků právního úkonu, na jehož podkladě má být zapsáno právo do katastru. ZÁKON Č. 344/1992 SB., O KATASTRU NEMOVITOSTÍ ČESKÉ REPUBLIKY (KATASTRÁLNÍ ZÁKON), v platném znění
Zákon upravuje rozhodující činnosti spojené s vedením katastru a vytváří podmínky pro jeho využití ve státním informačním systému. Stanovuje, že předmětem katastru jsou pozemky v podobě parcel, budovy spojené se zemí pevným základem, byty a nebytové prostory, rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory a stavby spojené se zemí pevným základem, o nichž to stanoví zvláštní předpis.
Zákon upravuje postup při zápisech údajů o právních vztazích a jiných údajů do katastru formou vkladu práva, záznamu nebo poznámky, dále stanovuje, která práva se zapisují k nemovitostem evidovaným v katastru, a jak musejí být označeny nemovitosti v listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru. Rovněž stanovuje, jak se zapisuje vlastník novostavby, rozestavěné budovy nebo rozestavěného bytu a nebytového prostoru. Umožňuje vlastníkovi podat písemný návrh na opravu chyby v katastrálním operátu.
Podrobně stanovuje proces obnovy katastrálního operátu novým mapováním, pro kterou budou využívány i výsledky komplexní pozemkové úpravy. Stanovuje povinnosti vlastníků, nájemců a jiných oprávněných osob, obcí a státních orgánů, které souvisejí se správou a vedením katastru a jejichž neplnění zakládá ve stanovených případech věcnou podstatu porušení pořádku na úseku katastru. Výše pokut za porušení tohoto pořádku dosahuje u fyzických osob až pětinásobku, u podnikatelských subjektů a jiných právnických osob až padesátinásobku vládou stanovené minimální mzdy.
Zákon dále stanovuje geometrický základ zeměměřických činností, kterým jsou body polohového bodového pole určené v souřadnicovém systému. Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). Stanoví, že geometrické plány jsou neoddělitelnou součástí listin, podle nichž se provádí zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy. Definuje závaznost údajů katastru pro právní úkony týkající se nemovitostí, kterými jsou parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území.
Katastrální zákon garantuje veřejnost katastru. Mimo nahlížení do katastrálního operátu umožňuje i poskytování údajů z katastru formou veřejných listin (výpisu, opisu, kopie, identifikace parcel). Každý má též právo na dálkový přístup k údajům katastru za podmínek stanovených prováděcí vyhláškou. Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky určuje, že katastrální úřad může ověřovat listiny ze sbírky listin katastru a ze sbírky listin pozemkové knihy, kterou převzal do úschovy od býv. státního notářství. Zemědělské a lesní pozemky ve vlastnictví osob, jejichž hranice v terénu neexistují, protože byly sloučeny do velkých půdních celků, se evidují do doby jejich zobrazení v katastrální mapě zjednodušeným způsobem s využitím bývalého pozemkového katastru, pozemkových knih a navazujících operátů přídělového a scelovacího řízení. Údaje zjednodušené evidence se nepovažují za součást katastrálního operátu.
ZÁKON Č. 359/1992 SB., O ZEMĚMĚŘICKÝCH A KATASTRÁLNÍCH ORGÁNECH, v platném znění
Zákon upravuje strukturu zeměměřických a katastrálních orgánů a jejich formu dvoustupňového řízení. Zřizuje se Český úřad zeměměřický a katastrální, jako jeden z ústředních orgánů státní správy. Dále se zřizují zeměměřické a katastrální inspektoráty a katastrální úřady jako územní orgány státní správy zeměměřictví a katastru a Zeměměřický úřad jako orgán státní správy zeměměřictví s celostátní působností se sídlem v Praze. V jejich čele jsou ředitelé, které jmenuje, odvolává a přímo řídí předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Podrobně je vymezena věcná a místní působnost jednotlivých orgánů zeměměřictví a katastru a jejich sídla. Např. zeměměřické a katastrální inspektoráty zejména kontrolují výkon státní správy katastru nemovitostí, dohlížejí na zeměměřické činnosti prováděné právnickými a fyzickými osobami, jejichž výsledky jsou využívány pro katastr a rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím katastrálních úřadů (s výjimkou opravného prostředku proti zamítnutí vkladu práva katastrálním úřadem, pokud mu sám nevyhoví). Katastrální úřady vykonávají zejména správu katastru nemovitostí (rozhodují o zápisu vlastnických a jiných věcných práv do katastru, o opravě chyby v katastrálním operátu, o námitkách podaných proti obnovenému katastrálnímu operátu, o porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí) a schvalují změny hranic katastrálních území a změny pomístního názvosloví.
Prováděcí předpisy:
-
Nařízení vlády č. 111/2001 Sb., o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel
-
Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon)
-
Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky
|
|