Nyní jste zde: Zeměměřický úřad » Další informace » Ústřední archiv zeměměřictví a katastru » Fondy a sbírky ÚAZK

Fondy a sbírky ÚAZK

Fondy a sbírky Ústředního archivu zeměměřictví a katastru (ÚAZK) se dělí do dvou bloků.
 
První blok zahrnuje díla, která lze chápat v dnešním slova smyslu jako státní, tj. vyhotovená ve státním zájmu, pokrývající celé státní území a mimo jiné sloužící jako základ pro většinu tématické kartografické produkce.
Do této skupiny patří geodetické základy, z velkých měřítek mapy katastrální, dále mapy topografické a základní a instrukce a metodické návody, podle kterých byla tato díla vyhotovena.
Nejcennějším materiálem uloženým v ÚAZK je unikátní dílo první poloviny 19. století – stabilní katastr. Je to ucelený, maximálně objektivní a přesný obraz kvalitativního a kvantitativního stavu půdního fondu a tehdejší ekonomiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Stabilní katastr byl založen císařským patentem z prosince 1817, podle něhož měly být všechny pozemky hospodářsky obdělávané i jiné geometricky zaměřeny, zobrazeny na mapách, sepsány a popsány, rozděleny podle druhu vzdělávání (kultur) a užívání a nakonec plodné pozemky vtříděny do určitých jakostních tříd. Tím byl dán základ pro spravedlivé vyměřování pozemkové daně.
Operáty stabilního katastru dělíme na vceňovací, písemný a měřický.
Vceňovací operát stabilního katastru obsahuje okresní, krajské a zemské sumáře o oceňování zemědělské půdy a šetření o domovní dani a hospodářské, správní a statistické soupisy.
Písemný operát stabilního katastru vyjadřuje vlastnické vztahy k půdě a její evidenci. Tento materiál se pro všechna katastrální území v úplnosti nedochoval.
Měřický operát stabilního katastru je výsledkem podrobného měření metodou měřického stolu. V letech 1824-1843 bylo zaměřeno na 49 700 mapových listech 12 691 katastrálních území . V ÚAZK jsou uloženy ručně kreslené a kolorované originální mapy všech katastrálních území v měřítku 1:2880 a dva soubory otisků, z nichž jeden, ručně kolorovaný, byl určen jako povinný kontrolní exemplář do vídeňského archivu. Tyto tzv. císařské otisky patří k nejžádanějším ze strany badatelů a dodnes poskytují cenné informace zájemcům z řad historiků, památkářů, architektů, geografů, ekologů aj.
Měřický operát stabilního katastru byl udržován v souladu se skutečností reambulací v  70. letech 19.století a pravidelnými revizemi. Katastrální mapy vzešlé z této údržby, katastrální mapy pozemkového katastru, mapy v souvislém zobrazení – Jednotná evidence půdy, Mapa evidence nemovitostí a Technickohospodářská mapa jsou rovněž archivovány až do 80. let minulého století. Tím je ÚAZK jedinou mapovou sbírkou, kde je možné sledovat vývoj katastrálního mapování na našem území. Navíc v případě Hlučínska, které bylo do roku 1920 součástí Pruska, je možné studovat i odchylně založený a vedený katastr pruský.
Stejným cílem, tj. dokumentovat v úplnosti výsledky mapování na našem území, jsme  vedeni i  v oblasti map středních měřítek.
Nejstarší mapová díla tohoto typu vzešla z prvního a druhého vojenského mapování, která proběhla od 2. poloviny 18. století v rakouské monarchii. V našem archivu jsou uloženy pouze odvozené mapy – první veřejná mapa rakouského císařství a speciální a generální mapy. Mapy třetího vojenského mapování z konce 19. století jsou již archivovány v celé měřítkové řadě – topografické sekce 1:25 000, speciální mapy 1:75 000, generální mapy 1:200 000 a Přehledné mapy Evropy 1:750 000. Tyto tituly překonaly svým významem zánik monarchie a upravené a aktualizované byly vydávány až do 50. let 20. století jako jediná mapová díla středních měřítek, která pokrývala celé území státu. Četná opakovaná vydání svědčí o rozsáhlém uplatnění nejen pro vojenské účely, ale především v řadě civilních oborů.
Záměrem československého státu krátce po jeho vzniku bylo tyto mapy novým mapováním nahradit. To se však podařilo pouze na necelých 10 % území. Proto u fondů Topografické mapy v Benešově zobrazení s předpokládanou měřítkovou řadou 1:10 000, 1:20 000 a 1:50 000 a Topografické mapy v Křovákově zobrazení s předpokládanou měřítkovou řadou 1:20 000, 1:50 000 a 1:500 000 nelze očekávat větší využití, jde však o historicky velmi cenné dokumenty.
Obdobně lze chápat i fond Státní mapová díla v systému S-JTSK. Vznikly po roce 1947 v měřítkové řadě 1:5000, 1:10 000, 1:50 000 a 1:200 000. Z nich pouze původně provizorní Státní mapa odvozená 1:5000 dosahuje řady opakovaných vydání a značného využití.
Topografické mapy v systému S-1942 v kompletní měřítkové řadě vlastníme pouze v prvním vydání, základní mapy ČSSR, dnes ČR, ve všech aktualizovaných vydáních.
Za zvláštní zmínku stojí ne běžně se vyskytující soubory německých topografických map a německých vojenských map (Deutsche Heereskarte) doplněných geografickými popisy zemí (Militaergeographische Angaben uiber …).
Stěžejní součástí geodetických základů je kompletní triangulační operát stabilního katastru, který dokumentuje měřické práce při založení a zaměření trigonometrické sítě katastrální I.-III. řádu, následně zhuštěné grafickou triangulací. Jejím výsledkem byly body sloužící jako východiska podrobného měření. Triangulační operát tvoří zápisníky vodorovných úhlů a zenitových vzdáleností měřených na trigonometrických bodech I.-III. řádu, zápisníky triangulačních výpočtů a triangulačních výsledků na těchto bodech, zobrazení triangulačních sítí I. a II. řádu z let 1825-1840 a fundamentální a triangulační listy grafické triangulace včetně seznamu souřadnic a místopisů stanovisek měřického stolu.
Do kategorie geodetických základů je zařazen i hraniční operát, vystihující od konce 18. století historický vývoj hranic Království českého a Československa.
 
Do druhého bloku je zařazena mapová tvorba evropských kartografů a kartografických dílen, kartografických vydavatelství a nakladatelství, národních a státních podniků, vědeckých ústavů a zájmových a profesních sdružení. Na rozdíl od státních mapových děl není shromáždění veškeré produkce těchto subjektů možné. Snažíme se proto alespoň o jejich co nejširší zastoupení.
Sbírka map, plánů, atlasů a glóbů do roku 1850 obsahuje kartografická díla od druhé poloviny 16. století včetně soudobých atlasových kopií nejstarších zobrazení českých zemí.
Vznik tematické kartografie spojený s rozvojem průmyslu, dopravy, obchodu a služeb se odráží ve skladbě sbírky kartografických děl pro školy a veřejnost po roce 1850. Dělí se na mapy zahraničních území, bohemika, plány měst, atlasy, glóby a plastické mapy. Zastoupeny jsou mapy tuzemské i zahraniční provenience.
Mapové tituly, u kterých se předpokládalo využití odborníky vědeckých a hospodářských institucí a úřadů a které jsou vysoké odborné úrovně, jsou obsahem sbírky tématických a účelových map pro hospodářskou, vědeckou a úřední potřebu.
K získání celistvého obrazu o historii oborů geodézie a kartografie slouží sbírka měřických přístrojů, stabilizačních značek a znaků, sbírka fotografií, filmů a fonodokumentů, sbírky listinných a obrazových dokumentů a soubor statistických lexikonů.

Poslední aktualizace: 13.04.2022
Poslední revize: 24.01.2024
Autor: 63