FRANTIŠEK NOVOTNÝ
Nauka o rakouském katastru a o knihách pozemkových se zvláštním zřetelem na Království České
Pro posluchače vysokých škol technických a pro civilní techniky
Sepsáno v r. 1896. Nakladatel Alois Wiesner, knihtiskárna, Praha. Published 1897. Reprint na CD-ROM VÚGTK, 1999.
Pro potřeby inspektorů ZKI zdigitalizoval, textově upravil a případnými poznámkami opatřil Lumír Nedvídek v roce 2014.

  | PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ | OBSAH |

VI.
Evidence reambulovaného katastru.

(Zákon, ze dne 23. května 1883 a novější jeho doplňky.)

§ 32
Všeobecný úvod.

Jak již v části IV. »Reambulace stabilného katastru« uvedeno bylo, zavinil hlavně nedostatečný způsob udržování stabilného katastru v evidenci, že mapy stabilného katastru neodpovídaly více skutečným poměrům, následkem čehož vznikly četné zmatky, které odstraněny býti měly při reambulaci map katastrálných a při revisi katastru daně pozemkové, 

Opravu a doplnění map katastrálných vyžadovaly též nové knihy pozemkové, jelikož nedá se upříti, že bez mapy byly by knihy pozemkové neúplnými a nemohly by přesně udati, z jakých částí skládá se knihovní těleso. 

Zejména pozemky, které označeny jsou v listu podstaty jen parcelním číslem aneb místním názvem, nedají se v listu podstaty tak popsati, aby vyloučena byla každá nejistota co do polohy, tvaru a velikosti pozemku. Toho jedině docíliti se může mapou a grafickým zobrazením vzájemné polohy a tvaru jednotlivých pozemků, kde jednotlivé pozemky dle skutečných rozměrů jsou zobrazeny a příslušnými parcelními čísly opatřeny. 

Vyžadovaly tedy nové knihy pozemkové, jakož i zkušenosti nabyté při stabilném katastru, aby udržovány byly reambulované mapy katastrálné v evidenci, t. j. aby se do nich zanášely veškeré změny, které se stanou během doby s parcelami, tak, aby mapa katastrálná v každé době odpovídala skutečným poměrům. 

Ku provedení· tohoto úkolu zavedena byla instituce technicky vzdělaných úředníků, t. zv. evidenčních geometrů, kteří veškeré tyto změny mají vyšetřiti a do mapy zanésti. 

Mimo to musela se učiniti opatření, aby knihy pozemkové souhlasily s mapou katastrálnou a stanoviti pravidla vzájemné součinnosti organů evidenčních a knihovních. 

Z té příčiny vydán byl ze dne 23. května roku 1883. zákon »O udržování katastru daně pozemkové v evidenci«, který jest v následujícím odstavci i s příslušnými nařízeními průvodními uveden v opraveném českém překladu říšského zákonníku.

§ 33
Zákon, ze dne 23. května 1883., o udržování evidence katastru daně pozemkové.

(Zák. říš. ze dne 6. června 1883. Částka XXVIII. č. 83.)

Operáty o dani pozemkové jsou základem ročního rozvrhu daně.

Aby daň dle účelu evidence v § 1 vytčeného předepsána býti mohla příslušnému a skutečnému držiteli dle rozsahu poplatné držby jeho v jedné obci, buďtež vyšetřeny veškeré změny osoby držitelovy a předmětu poplatného, jež staly se během roku.

Co se vyšetří, budiž dle těchto předpisů zanešeno do elaborátu katastrálných pro každého poplatníka v dotyčné obci.

Z té příčiny sdělán jest pro každého poplatníka v obci arch pozemkový o jeho pozemcích v jedné obci; archu toho užíváno buď za evidenční operát při příslušných výkonech úředních.

Kromě těchto archů pozemkových, k úředním výkonům potřebných, buďtež nyní dle 2. odstavce § 1 zákona onoho držitelům pozemností vydány archy pozemkové, které obsahovati mají základy definitivného vyměřeni daně.

Berní úřad vykonávaje tyto zákonné předpisy, má doručiti držitelům obecním představenstvem opisy archů pozemkových současně s rozkazy platebními o předepsané dani pozemkové na rok 1883.

Poplatek 5 krejcarů budiž zapraven za každý arch pozemkový, bez rozdílu zda záleží v celém archu nebo v půl archu a bez rozdílu kolik stránek jest popsáno.

Je-li třeba archů vkladních, buď počítán na každý arch vkladní poplatek pěti krejcarů.

Tento poplatek vybeře starosta obecní, při dodání archu pozemkového dle připojeného platebního rozkazu.

Z té příčiny berní úřad připojiti má ku seznamu, jímž odevzdávají se platební rozkazy a archy pozemkové starostům obecním, dva sloupce, v nichž u každého poplatníka napsán jest počet archů pozemkových a obnos, který se má vybrati. Současně budiž uvedeno, kolik poplatků dohromady vybrati se má ode všech držitelů pozemností v obci, a onen obnos předepsán budiž na konci tabulky repartiční pro příslušnou obec.

Obnosy tyto starosty obecními odvedené buďtež zúčtovány ve podružném denníku vedeném o katastru daně pozemkové, jenž rozdělen buď na příjem a vydání a v tabulce repartiční napsáno buď, kdy poplatek byl zapraven, obnos jeho a položka denníku.

Nastalé změny buďtež dodatečně zapisovány v pozemkové archy, držitelům pozemností doručené, toliko k žádosti držitelově, a to dle předpisů § 58, odstavce 2. tohoto zákona, když zapraví se poplatek sazební.

K takovýmto změnám hranic může se teprve přihlížeti při provádění evidence, až nová hranice platně ustanovena bude úřady k tomu dle zákonů a nařízení povolanými.

Při sporu o hranici dvou obcí rozhoduje politický úřad. Uvedené změny provedou se v operátech katastrálných po schválení zemským sněmem a po vydání schvalovacího výnosu ministerstvem financí. (Viz zem. zákon ze dne 16.  dubna 1864 č. ř. z. 7 a ze dne 19.  srpna 1893 z. z. č. 59)

K povinnostem orgánů evidenčních náleží také vyšetřiti právní titul změněné držby.

Příklady titulu právních uvedeny jsou v § 4. K jejich vyšetření slouží listiny o právních jednáních, rozsudky, listiny odevzdací, nálezy vyvlastňovací atd. aneb výsledky vyšetřování dle § 20. konaného.

Dle článku V. zákona, ze dne 7. června 1881 (ř. z. č. 49) výhody, které článkem IV. tohoto zákona propůjčeny jsou poplatníkům daně pozemkové, platí také při nuceném prodeji soudním jakož i v tom případě, když pozemková držba těchto poplatníků daně pozemkové přejde na jejich dítky, neb rodiče (§ 42 ob. z. obč.)^*) neb manžela, jenž od poplatníka daně pozemkové není rozveden, když převod držby se stal. Tyto způsoby nabývací musí zvláště vyznačeny býti v arších pozemkových.

-----------------------------------------

*) § 42. ob. z. obč. Jménem rodičů rozumí se vůbec, nehledíc k stupni, všickni příbuzní v pokolení starším, a jménem dětí všickni příbuzní v pokolení mladším.

Pojem trvalé změny předmětu žádá, aby stav .parcely změnou přivoděný měl na sobě ráz stálosti.

Zvláště v oněch případech, když jde o změnu »upotřebení», má měřický úředník toho dbáti, zdali tato změna již provedena byla.

Z té příčiny budiž zevrubně vyšetřeno, proč se ona změna stala a jaký má následek. Jde-li o věnování k účelům veřejným, má měřický úředník nahlédnouti do listin o smlouvě neb o věnování a zaznamenati se obsah jejich.

Změny pohromami živelnými vzniklé mohou pokládati si dle zákona teprve tenkráte za trvalé, jestliže pozemek zcela nebo z části byl zničen, tak že není možno nějaký užitek z pozemku toho docíliti.

Případ ten nastane zvláště tenkráte, když svrchní část půdy se odplaví a kamení v zemi jsoucí na povrchu se objeví.

Také tyto změny buďtež kontrolovány při jiných jednáních úředních, zvláště při periodické revisi, zda dosud trvají účinky pohromy živelné.

K naplaveninám má dle zákona přihlédati se teprve tenkráte, když vynikají nad střední stav vodní.

Aby zjištěna byla tato okolnost, má úředník měřický pozorovati stav vodní na blízkých vodoměrech, aneb informovati se ze zápisků, vedených u politického úřadu okresního neb u obecního úřadu. 

Při posuzování dočasných změn předmětů jest věcí rozhodnou, aby plodná vrstva prsti tou měrou zanesena byla štěrkem a pískem, že pozemek může býti učiněn plodným, jen odstraní-li se vrstva štěrková aneb písková aneb naveze-li se opět plodná země, jakož i, že pokud se toto nestane, přirozený výtěžek docílen býti nemůže.

Aby vyšetřeno bylo, zda pohromu živelnou nelze pokládati za onu, ku které již při odhadu a vcenění pozemku přihlédáno bylo, poněvadž zakládá se na okolnostech místních a klimatických: budiž nahlédnuto v operáty vceňovací u mapovního archivu, dříve než počne komissionelní ohledání.

Změny způsobu vzdělávacího (kultury) nemají vliv na daň pozemkovou. Jsou-li to však trvalé změny kultury, buďtež k účelu v zákoně uvedenému vyšetřeny a zaznamenány.

Tyto záznamy vztahují se proto jen k takovým změnám kultury, které dle známek v zákoně uvedených pokládati lze za trvalé.

Postup, jehož při tom šetřiti jest úředníku měřickému, stanoven bude zvláštní technickou instrukcí.

Při trvalé změně lesní kultury, na př. na pole, jest nutno, aby se úředník přesvědčil, zda bylo dáno k tomu povolení ve smyslu § 2. lesního zákona, ze dne 3. prosince 1852 č. ř. z. 250.

Jakmile někdo ohlásí chyby v písmě aneb chyby početní v §§ 8 a 9 uvedené, nebo shledány-li budou úřadem samým, buďtež provedeny opravy v operátech o dani pozemkové jako každá jiná změna, jež jest předmětem evidence.

Opravy u vedené v § 8. v odstavci 2. zakládají se na zkušenosti, že někdy buď při upravení daně, aneb při zakládání nových knih pozemkových následkem nesprávného prohlášení stran označeny byly soukromé cesty jako statek veřejný aneb naopak veřejné cesty jako majetek soukromý, a že dle zpráv soudů knihovních příslušné změny vykonány byly také v operátech pro upravení daně pozemkové.

Za řízení reklamačního přišlo na jevo v několika podobných případech, že udání v knihách pozemkových nesrovnává se se skutečnými poměry. Případy tyto buďtež vyšetřeny ve shodě se soudem knihovním a po případě buďtež opraveny po rozhodnutí příslušného úřadu správního neb soudu. Pouhé zanešení cesty jako veřejného statku do knihy pozemkové není důkazem, že tato cesta jest skutečně veřejným statkem. (Rozhodnutí správního soudu ze dne 10. února 1886 č. 36.377)

Chyby, které se staly při měření a zakreslení na mapě, jest nutno odstraniti, aby řádná evidence udržena byla, dále jest toho třeba z toho důvodu, jelikož při zakládání nových knih pozemkových, aneb když zápis v nich změniti se má, užívá se kopií map katastrálných, kde poloha a rozsah předmětu vyznačen jest a tu by nesprávná kresba na mapě mohla dáti příčinu ke sporům o držbu. 

Před opravou mapy buďtež zjištěny evidenčním geometrem skutečné poměry. Zjistí-li se při tom, že jsou zde chyby ve výpočtu výměry a čistého výnosu, buďtež opraveny dle § 9 uvedeného zákona.

Jestliže zakreslení jednotlivých hranic pozemkových nesrovnává se se skutečností, budiž oprava jen tenkráte předsevzatá, když strany o čáře hraničné se dohodnou a jedná-li se tedy jen o to, aby hranice přirozeně viditelné přeneseny byly na mapu, aneb když jest po ruce nález příslušného soudu neb úřadu správního o sporné hranici.

Veřejným úřadům a úředníkům správním často přihodí se konati úřední jednání k zjištění skutečných poměrů (na př. při zakládání nových silnic, při upravování řek atd.). 

Shledají-li při tom nějakou změnu osoby držitelovy nebo předmětů daně pozemkové, jsou dle zákona zavázáni oznámiti ji měřickému úředníku. Z té příčiny odevzdá okresní hejtmanství příslušné spisy k nahlédnutí bernímu inspektoru, jenž obsah jich si zaznamená. 

Měřický úředník jest povinen, prohlédnouti tyto záznamy v období zimním každého měsíce, v období letním pak tehdy, když zdržuje se v sídle okresního hejtmanství a má po případě nahlédnouti v příslušné spisy a žádati, třeba-li toho, úřední potvrzení zákonem nařízené. 

Starostové obecní rovněž jsou povinni, podporovati měřického úředníka při jeho práci směřující k vyšetření změn, podávati mu vysvětlení, upozorňovati jej na nastalé změny a spolupůsobiti po případě při šetření místním.

Evidenční geometr konati má úřední jednání z pravidla v místnostech obecního úřadu. 

Kde zvláštní poměry nedovolují, aby užito bylo těchto místností, jest obec zavázána, opatřiti vhodnou místnost. 

Přípřežné za koně a kilometr občasně určené a veřejně ohlášené, včetně příspěvku zemského pro příslušnou zemi ustanoveného zaplaceno buď ihned v hotovosti úředníkem měřickým v místě, kde přípřež vzata byla. 

Na kvitancích, které si dá vystaviti evidenční geometr o výdajích, v § 14 odstavci 2. uvedených, mají starostové obecní stvrditi, že započítané ceny jsou přiměřené místním poměrům.

Případy ony, o kterých v tomto paragrafu děje se zmínka, kdy obecní starostové neb jich náměstkové (zástupci samostatných statků) anebo důvěrníci bezplatně spolupůsobiti mají, naskytují se zvláště u jednání úředních, uvedených v §§ 20, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 29, 30 a 32. 

Dle § 16 jsou majitelé povinni, oznámiti ve lhůtě zákonem stanovené každou změnu v předmětu a osobě. Na základě tohoto oznámení provede se pak úřední šetření oznámené změny. 

Dle §§ 16, 17 a 18 uvedeného zákona mohou držitelé pozemků v zákonné lhůtě zvoliti si nejpohodlnější způsob oznámení změny a to buď bernímu úřadu aneb úředníku měřickému, a jemu opět bud' v místnosti úřední, aneb když přítomen jest v sídle úřadu berního aneb v příslušné obci. O každém případě evidenčním, t. j. o každé změně, která stala se vzhledem k celé usedlosti nebo vzhledem k jednotlivé parcele, založen bud' arch ohlašovací dle vzorce A.

Jestliže při některé parcele změní se držba í předmět, buďtež zanešeny obě změny na témž archu ohlašovacím. 

Chyby v písmě a chyby početní buďtež jen tenkráte jako zvláštní případy evidenční zaneseny do zvláštních archů oznamovacích, jestliže vyšetřeny nebyly současně s jinými změnami. 

Berní úřad jakož i měřický úředník, dle toho, komu oznámení bylo učiněno, jsou zavázáni sepsati arch ohlašovací. 

Úředník měřický má číslovati archy ohlašovací a to pro každý berní okres zvláště, Úředník měřický pro každý berní okres má vésti seznam archů ohlašovacích dle vzorce B.

Stane-li se oznámení ústně, vepíší se ihned jednotlivá příslušná data do archu ohlašovacího a strana je podepíše. Je-li odstupující i nastupující držitel přítomen, podepíší obě strany toto oznámení. 

Písemná ohlášení buďtež přiložena k archu ohlašovacímu a dle jich obsahu buď tento arch vyplněn. 

Jestliže písemné ohlášení obsahuje několik případů evidenčních, a není-li třeba, aby každý případ zvláště byl vyřízen, vyhotoví se jen jeden arch ohlašovací o všech evidenčních případech v jednom ohlášení obsažených. 

Poněvadž překročení lhůty ohlašovací spojeno jest, s následky nepříznivými, má se pečlivě přihlížeti k tomu, aby k písemným ohlášením jakož i k ohlašovacím archům, sepsaným o ústních oznámeních připojen byl ihned den, kdy ohlášení se stalo. 

Jestliže místo oznámení podána jest žádost za knihovní vklad, zanese se obsah žádosti knihovní neb výměru knihovního do archu přihlašovacího. 

Oznámení, podaná pro vyměření poplatků z převodu, prohlédne měřický úředník, když zdržuje se v sídle berního úřadu, a zhotoví archy ohlašovací o případech, které jsou předmětem evidence a které nebyly dosud zvláště ohlášeny. 

Jestliže úřad, k vyměřování poplatků povolaný, není spolu úřadem berním, oznámí úředníku měřickému ku konci každého měsíce podstatné věci z učiněných ohlášení o právních jednáních, jichž předmětem jest změna držby. 

Jestliže z tohoto oznámení na jevo vychází, že o některých jednáních právních není žádných archů ohlašovacích, buďtež tyto zhotoveny. 

Posledním odstavcem § 16 jest přechodní opatření. Daň pozemková vybírá se již od roku 1881 dle operátů o upravení daně pozemkové, ač evidence těchto operátů upravena jest teprv tímto zákonem, který obsahuje nové předpisy o dočasných změnách předmětu.

Jestliže majitelé pozemků neoznámili dosud změny, nemá jim to na škodu býti také při změnách nastalých od uvedené doby až do dne, kdy tento zákon působiti počal; lhůta ohlašovací počne teprve tím dnem, kdy byl tento zákon vyhlášen.

Předpisy § 17 směřují k tomu, aby údaje držitelů pozemkových doplněny byly orgány berními a měřickými tím způsobem, by vzhledem k zevrubnému označení předmětu, jehož změna se týká, mohly tvořiti základ pro další úřední jednání evidenční. 

Nemůže-li strana uvésti pravého čísla parcelního, jest úřad berní povinnen dle zákona nejprv zjistiti totožnost předmětu dle katastralné mapy nebo dle skizzy indikační. 

Berní úřad zasílati má ohlašovací archy, takto doplněné, měřickému úředníku v období 14 dnů, aneb je-li venku zaměstnán, přímo do přřslušných obcí. 

Z té příčiny měřický úředník podávati má bernímu úřadu každého měsíce výkaz, kde zdržovati se bude. 

Měřický úředník přijímati má také oznámení. když zdržuje se periodicky v sídle berního úřadu. 

V § 17 zákona jest mimo to uveden doplněk, aby hlásící se strana, když okamžitě nelze zjistiti totožnost předmětu, poukázána byla, by ještě jednou dostavila se k úředníku měřickému a po případě do sídla berního úřadu. 

Toto ustanovení nesmí býti tím způsobem vykládáno, aby strana bez potřeby nucena byla znovu dostaviti se do sídla úřadu berního. 

Nemůže-li tedy berní úřad žádným způsobem zjistiti totožnost, zašle nejdéle do 8 dnů měřickému úředníku archy ohlašovací. 

Měřický úředník bude pak s to, jestliže operáty katastrálné nedostačí ku zjištění totožnosti, aby ještě před svým příchodem do příslušné obce zpravil ony držitele pozemků, že určitého dne zjištěna bude totožnost předmětu na místě samém. 

Podá-li kdo ohlášení teprve po skončené periodě prací polních, a doručí-li se oznámení toto ihned úředníku měřickému, může k němu přihlíženo býti při rozvrhu daně na příští rok jen tehdy, když není třeba žádného změření na místě samém, a když úředník měřický zjistiti může totožnost bez vyslechnutí stran. 

Je-li třeba vyslechnouti držitele pozemku, buď o tom zpraven s tím dodatkem, že může také dostaviti se k úředníku měřickému, dříve nežli do obce přijde, a že, podav žádaná vysvětlení, může docíliti toho, by ku změně oné přihlíženo bylo při rozvrhu daně pro rok příští.

Měřický úředník dostaví se do obce:

Svůj pobyt v sídle berního úřadu ať upraví tím způsobem, aby první třídenní pobyt roku 1883 připadl na měsíc červenec. Jestliže však náleží více berních okresů do okresu měřického, má připadnouti první pobytu jednoho berního úřadu v každém případě na měsíc červenec, u ostatních do první poloviny měsíce srpna; dle toho připadne nejblíže příští pobyt na měsíc říjen 1883, další na měsíc leden a duben 1884, nebo na měsíc hned následující; tento pořádek budiž i budoucně zachováván. 

Avšak ony dny v měsíci, ve které úředník měřický dlíti bude u berního úřadu, buďtež tak ustanoveny, aby finanční ředitelstvo, kdyby měřický úředník onemocněl nebo jinak byl zdržen, mohlo vyslati jiného úředníka k provedeni příslušných jednání úředních, dříve než vyprší třetí měsíc od posledního pobytu. 

V těchto výminečných případech, kdy dočasně několik obcí jistého berního okresu přiděleno bylo měřickému okresu jiného měřického úředníka, má vykonati každý z obou měřických úředníků příslušná jednání úřední vzhledem k pozemkům sobě přiděleným, a proto vyhláška vztahovati se má jen k obcím těmto. 

Vyhlášky v § 18 zákona nařízené buďtež zhotoveny dle vzorce C/1 nebo C/2:

Měřický úředník, odesýlaje vyhlášku, přihlédati má ke lhůtě, jíž třeba jest k poštovní dopravě a k doručení, aby vyhláška tato mohla býti uveřejněna v obcích osm dní nebo jeden měsíc před příchodem úředníka měřického. 

Měřický úředník má se přesvědčiti za svého pobytu v obci, že vyhláška řádně byla uveřejněna. Exemplář vyhlášky, se řádným stvrzením starosty obecního přiloží pak k evidenčnímu operátu příslušné obce.

Úřední činnost měřického úředníka vztahovati se má ke všem změnám, o kterých dozví se bud' oznámením stran, zprávami veřejných úřadů a orgánů nebo vlastním pozorováním. 

Neobsahují-li zprávy veřejných úřadů a orgánů dát k evidenci potřebných, buďtež tato opatřena z pravidla nahlédnutím do příslušných spisů aneb vyžádáním si úředního stvrzení v § 13. uvedeného. 

Jestliže znalci k tomu povolaní provedli již měření, aneb je-li spis zevrubným, není třeba, aby v případech těchto provedlo se zvláštní šetření na místě samém. 

V těchto případech vztahuje se pak činnost měřického úředníka ku kontrole, zdá vše srovnává se se skutečnými poměry a zda dosud nezměnily se poměry ze spisů vyplývající. 

Jestliže o změnách, které měřickému úředníku tímto způsobem oznámeny byly, aneb které sám shledal, není ještě archu ohlašovacích, vyhotoví je evidenční geometr. 

Zjištění změn na místě samém provésti má evidenční geometr v měsících letních. O této periodě má měřický úředník předložiti do 15. dubna každého roku zemskému finančnímu ředitelstvu ku schválení cestovní rozvrh, dvojmo vyhotovený. 

Současně buďtež sdělány vyhlášky, kdy úředník přítomen bude v prvních obcích operačních, jakož i kdy zdržovati se bude v sídle berních úřadů; při tom šetřiti se musí zákonných lhůt a po uplynutí těchto počnou práce v prvních obcích. 

Zemské finanční ředitelslvo rozhodne o rozvrhu práce a po případě pozmění jej, avšak jen v té příčině, by tím nebyly dotčeny první obce. 

Jeden opis schválených rozvrhů cestovných předloží se ministerstvu financí. 

Do cestovního rozvrhu buďtež pojaty nejprv ony obce, ze kterých až do konce března došla oznámení nebo zprávy o případech evidence. 

Při sdělávání rozvrhu nepřihlíží se prozatím k obcím, ze kterých nedošlo dosud žádných oznámení, zpráv aneb údajů o změnách, dále k obcím, kde není třeba žádného vyměřování, a kde změny oznámené nebo změny, o nichž úředník měřický jiným způsobem se dozvěděl, vykonány býti mohou bez dalšího vyšetřování neb výslechu stran na základě doručených listin a nahlédnutím do spisů. 

Při sdělávání rozvrhu cestovného zachováno budiž pořadí v § 18. uvedené o tom, jak zařízen býti má pobyt v sídle úřadu berního. jakož i k pořadí, jehož dle § 24. zákona jest šetřiti při úplné revisi obcí. 

Rovněž buďtež vyšetřeny změny, které ohlášeny budou za pobytu úředníka měřického v obci. 

Vzniknou-li změny v obcích v letním období, mohou se tyto vyšetřiti, pokud jest příležitost a čas, a pokud tím netrpí stanovený pořad vyšetření změn v ostatních obcích. 

Příchod měřického úředníka do obce buď již napřed určen a veřejně ohlášen. 

Jestliže měřický úředník, na př. pro deštivé počasí, nemohl by dokonati svou úlohu v nějaké obci, aby v čas dostaviti se mohl do obce nejbližší, budiž v prvé řadě uváženo, zda následující obce lze včas zpraviti o tomto odkladu, a to dříve než úředník měřický do nich přijde. Může-li se to provésti, vyhotoví se příslušná vyhláška. 

Nelze-li to dobře provésti, má úředník měřický určeného dne odejíti do nejbližší obce, a vykonati nedokončená změření tenkráte, až skončí své úřední řízení v obcích o jeho příchodu již dříve zpravených, při čemž také přihlédati má k svému pobytu v sídle berního úřadu. 

Z té příčiny měřický úředník má o svém opětném příchodu znovu zpraviti v zákonné lhůtě ony obce, kde měření provedeno nebylo. 

Měřický úředník má z pravidla postupovati při pracích těchto od svého sídla tak, aby cesta z obce do obce a k sídlu úřadu berního vyžadovala nejmenšího času.

Hlavním účelem evidence katastru jest, aby shodoval se katastr daně pozemkové se skutečnými poměry. Při vyšetřování změn držebních užito budiž veškeré opatrnosti, aby zjištěn byl pravý držitel. 

Do archů přihlašovacích zanese se výsledek místního šetření. 

V případech, v odstavci 1. v § 20. uvedených, buďtež pouze zaznamenána podstatná dáta, a nemá se žádati, aby opisy byly přiloženy. 

Předložené listiny dlužno však zkoumati, zda k platnosti právního jednání potřebí jest svolení úřadu správního nebo soudního. O tom, je-li třeba dotyčného svolení, podá vysvětlení buď příslušná listina, aneb osobní poměry vydatelů. Týká se to zejména osob nezletilých a pak osob pod kuratelou. 

Jsou-li podána pouze ústní prohlášení, má se měřický úředník přesvědčiti, vhodným způsobem o totožnosti osob, jakož i tom, jsou-li oprávněny volně nakládati svým majetkem. 

Pro změny, oznámené jen jednou stranou, aneb jestliže strany, ač změna držby jest známou, nevykonaly povinnost oznamovací a nedostavily se také k řízení, učiní se opatření k dalšímu řízení dle předpisu zákonného tím, že vyslechne se starosta obecní a dva místní držitelé pozemků s poměry držebními obeznámení a tito pak podepíší výpovědí své v příslušném protokole. 

V takových případech jest radno postupovati se zvláštní pozorností, a zevrubností, poněvadž za nepřítomnosti řádných držitelů může se omyl lehce přihoditi a poněvadž vyšetřování toto dle § 43. zákona tvoří základ pro další řízení soudu knihovního.

Změny předmětu vyžadují buď změření nového stavu aneb posouzení činitelů na čistý výnos působících, zejména tedy bonity půdy. 

Vyšetření skutečných změn potvrzeno bude ve směru tomto výslechem místních důvěrníků. Držitelé buďtež předvoláni k místnímu šetření řádným vyzváním. 

Poněvadž předmět sám jest rozhodným pro posouzení při komissi, nemůže úřední řízení zastaveno býti, jestliže držitel se nedostav. 

Protokol záleží v ohlašovacím archu, jenž obsahuje vše, co bylo vyšetřeno, a který podepíší přítomní.

Aby jednání úřední se srovnávalo s poměry skutečnými, vyslovena jest v zákoně zásada, aby při měření přítomny byly příslušné strany, aneb aby samy vykonaly ohraničení. 

Úředník měřický má proto ku každému měření předvolati účastníky. 

Nedostaví-li se strany, nařizuje zákon, aby i v nepřítomnosti stran vykonáno bylo změření, jakož i vytyčení hranic, dosud nevymezených. 

V takovém případě měřický úředník opatří sám materiál k vytyčení hranic potřebný. 

K vytyčení hranic budiž užito otesaných kamenů. Kdyby opatření kamenů spojeno bylo s nepoměrným nákladem, aneb jedná-li se o pozemky menší ceny, může býti užito dřevěných kolů. 

Nabývající držitel jest povinnen, dle poznámky k sazbě II. o měrném, v případě tomto zaplatiti mimo přepisné a měrné též 20procentní přirážku k poplatkům těmto za vytyčení hranic a nahraditi potřebný materiál. Náhrada za vytyčení a za materiál skládá se ze skutečného nákladu za kameny aneb koly hraničné a z dílu nádenníkovy mzdy, jenž přijde na příslušnou část dne k vytyčení potřebnou.

Rovněž i zde potvrdí obecní starosta na kvitanci obdržitelově, v § 14. předepsané, že náklad jest přiměřeným. 

Pro držitele pozemkové, kteří nedostavili se k změření, vyhotoví se dle vzorce D zpráva a doručí se jim starostou obecním proti stvrzení dodání.

Činí-li se námitky, může nové změření předsevzato býti nákladem toho, kdo námitky činí, teprve tenkráte, až toho dovolují již ustanovené disposice o cestě měřického úředníka. 

V případě tomto není zde ohledů, jichž zákon dbá u držitelů pozemkových, kteří splnili svou zákonnou povinnost, ohlásivše včas změnu a dostavivše se k příslušným úředním jednáním. 

Poplatky za změření a vytyčení hranic evidenčním geometrem jsou dle uvedené sazby mírné a nedosahují daleko skutečného nákladu na práce tyto. 

Nedostaví-li se jedna strana, která později námitky činí, není příčiny, aby náklad počítán byl obnosem menším, nežli jest onen, který hradí státní pokladna na provedení těchto úředních jednání. Proto nařizuje zákon v § 23. odstavci 3., že nové změření vykonáno býti má jen nákladem osoby, která je zavinila. 

Tato zaplatiti musí kromě nových snad nákladů na vytyčení hranic ještě stravné a cestovné evidenčního geometra. Stravné řídí se dle doby pro měření nutné, dle dietní třídy úředníka, dle jeho aktivních přídavků a budiž vyměřeno tím způsobem, že doba kratší čtyř hodin počítá se za půldne, doba delší čtyř hodin za celý den. 

Cestovné počítá se dle nákladu, kterého toto úřední řízení vyžaduje. Ačkoliv správa finanční zavázána jest vykonati svými zřízenci jen ono vytyčení hranic a změření, jehož třeba, aby v operátech katastrálních provedeny byly nastalé změny držby aneb předmětu, mohou evidenční geometrové provésti i jiné práce podobné v zájmu soukromém, pokud tím netrpí úřední jednání, aniž státní pokladna. 

Jest tedy dovoleno úředníkům měřickým vykonati změření a vytyčení hranic k žádosti držitelů pozemkových i tenkráte, když nejde o případ evidenční. 

Nesmí však tím trpěti vlastní úkol evidence katastru, který v prvé řadě proveden býti musí. 

Totéž platí, má-li geometr evidenční ku vyzvání soudu provésti měření aneb súčastniti se kommisse soudní. Jelikož vyžadovati bude z počátku práce, spojená s provedením tohoto zákona, značné doby, obmezuje se měření a vytyčení hranic, provedené na soukromou žádost, jen na následující případy, pokud povolení k pracím soukromým rozšířeno nebude a to:

Jestliže dle těchto předpisů má vykonáno býti měření pro účely soukromé, má žadatel učiniti dříve písemné nebo protokolární prohlášení, že zavazuje se zaplatiti náklady s tím spojené, jakmile mu budou oznámeny.^*)

-------------------------------------------

*) Dle nařízení ministerstva financí ze dne 26. září 1892. č. 31.273, má strana vyplatiti ihned evidenčnímu geometrovi dvě třetiny obnosu, přibližně za práce ony geometrem stanoveného. Obnos onen má geometr zaslati ihned bernímu úřadu. Žádá-li jen jedna strana na př. za vytyčení hranice, může se hranice taková jen za souhlasu a přítomnosti druhé strany vytyčiti. Náklad platí žadatel.

Při vyměření těchto nákladů rozhodují tytéž úvahy, které uvedeny byly, když dle zákona měření vykonáno býti má nákladem osoby, která nové měření zavinila. 

Mimo to nesmí vzejíti státní pokladně žádný náklad, a to již proto, poněvadž uvedený výkon děje se toliko v zájmu soukromém. 

Náklady, které strana nahraditi jest povinna, záležejí v nákladech spojených s vytyčením hranic, dále ve stravném a cestovném měřického úředníka, jež vyměřuje se stejným způsobem jako v případě, když nové měření provede se nákladem toho, kdo námitky činí. 

Výpočet měrného dle sazby II. vykoná se ihned po vykonaném měření, jestliže není žádné pochybnosti, že výměry, pro výpočet důležité, jsou mezi největší a nejmenší výměrou ve sazbě uvedenou.^**)

-------------------------------------------

**) V Haliči nepočítá se stranám měrné vůbec, pokud se jedná o práce a plány polohopisné nutné ku knihovnímu pořádku.

Jinak vypočte se dříve plocha. 

O všech obnosech, které platiti mají strany, vede měřický úředník poznámky v sešitě útržkovém (juxtovém) dle vzorce E a vyplňuje obě strany juxty stejným zněním.

Na rubové straně této části útržku jest potvrzení, že byl onen obnos předepsán k placení a to takto:

Pravá strana útržkového sešitu s příslušným certifikátem zašle se bez odkladu bernímu úřadu. 

Berní úřad má předepsati poukázané obnosy dle záznamu, který vede dle vzorce F. a vyplniti doložku na zadní stránce útržku. Útržek dodá se pak poplatníkovi proti stvrzence obecním úřadem. 

Obnos onen vymáhá se současně s daní pozemkovou. 

Certifikát o předepsání poplatku, k útržku připojený, vyplní úřad berní oddělí jej a zašle do osmi dnů měřickému úředníku. 

Vybrané obnosy peněžní buďtež zúčtovány v podružném denníku katastru daně pozemkové. 

Certifikát berního úřadu o předepsáných poplatcích přiloží měřický úředník ku svému měsíčnímu účtu cestovného a vyznačí příslušný měsíc v části útržkového sešitu, kterou si podrží. 

Účetní oddělení, kterému svěřena jest revise účtů cestovných, uschová tyto certifikáty a kontroluje dle nich vybírání a zúčtování daní.

O technickém postupu, jehož šetřiti jest při měření, platí zvláštní předpisy měřické, uvedené v instrukci z roku 1817 a 1865 v návodu pro měřické práce dle zákona ze dne 24. května 1869 v nařízení ze dne 11. června 1883 a v instrukci z roku 1887. 

O případech, ve kterých měřický úředník nemusí provésti měření při ohlášeném rozdělení pozemků, platí nařízení ministerstva práv a financí ze dne 1. června 1883. (Z. ř. č. 86),^*) které obsahuje předpisy, za jakých podmínek měřický úředník nemusí provésti měření při ohlášeném rozdělení pozemků.

-------------------------------------------

*) Nařízení uvedeno bude v plném znění, jelikož obsahuje podmínky, kterým vyhovovati musí plány civil. techniků. Změněno bylo nařízením ministerstva ze dne 7. července 1890. ř. z. č. 149.

Měřický úředník má se přesvědčiti, zda splněny jsou podmínky tohoto nařízení. 

Shledá-li evidenční geometr při tom nějakou vadu, kterou odstraniti nelze bez měřeni, budiž měření provedeno. 

Poněvadž v těchto případech strana zapraviti musí poplatky dle sazby čís. II. a trpí tím hmotnou škodu, budiž nové měření vykonáno jen v tom případě, když jest nezbytně nutným a když vady předloženého plánu situačního nevyhnutelně odstraněny býti musí pro udržení evidence. 

Avšak i majitelé pozemků chráněni býti musí před novými výlohami, které mají za následek nesprávné plány situační civilních techniků. 

Vyskytnou-li se nesprávnosti aneb vady v plánech situačních civilních techniků, podána budiž o tom zpráva c. k. okresnímu hejtmanství. Okresní hejtmanství oznámí pak tuto záležitost úřadu, který udílí oprávněni civilním technikům.

Aby zachován byl pořádek zákonem předepsaný při úplné revisi obcí, rozdělí měřický úředník sobě přidělený obvod na tři skupiny obcí a počínaje rokem 1884 má při sdělávání cestovního plánu přihlížeti k tomu, aby za jeden rok byla vždy jedna z těchto skupin úplně zrevidována. 

Při sestavováni skupin nerozhoduje okolnost, zda z obcí došla oznámení o změnách aneb ne.

První revise vykoná se ve skupině první roku 1884 ve skupině druhé roku 1885 a v třetí skupině roku 1886; roku 1887 přijde opět řada na první skupinu. 

Aby o těchto revisích zachován, byl přehled, buďtež vedeny poznámky dle vzorce G.

V poznámkách těch buďtež zanešeny veškeré obce obvodu dle okresů berních v abecedním pořádku. 

Při revisi šetřeno budiž následujícího postupu.

Při vceňování pozemků, vykonaném při upravení daně pozemkové, zařaděny byly parcely větší výměry avšak téže kultury do oné třídy bonity, která se rovnala střední bonitě pozemku. 

Rozdělí-li se takováto parcela mezi několik držitelů a připadne-li některému držiteli díl půdy menší bonity, bylo by nesprávné, rozděliti úhrnný čistý výnos jen dle výměry dílu a neodpovídalo by to zásadě vyměřování daně pozemkové. Mimo to stížen by byl prodej takovýchto dílů. 

Proto dovoluje z těchto důvodů zákon, aby čistý výnos rozdělen byl i s ohledem na bonitu půdy. 

Případ tento nastává, když zařaděn byl celý pozemek vzhledem na různou jeho bonitu dle průměrné bonity do určité třídy sazby a nebyl tedy vceněn ani dle nejlepšího, ani dle nejhoršího dílu pozemku. 

Mimo to sluší dbáti toho, že tento způsob rozvrhu jest úlevou pro držitele pozemků, že tedy nemůže předsevzat býti proti jejich vůli. Měřický úředník má se také snažiti, když za rozdělení čistého výnosu dle bonity žádá toliko jeden z účastných držitelů pozemkových, aby docílena byla vespolná shoda a tím aby odvráceny byly pozdější spory. 

Při rozdělení čistého výnosu na jednotlivé díly různé bonity buď užito dle možnosti oněch tříd sazby vceňovací, které s nimi se srovnávají. 

Poněvadž rozdělení úhrnného čistého výnosu, který má nerozdělená parcela, státi se musí tím způsobem, že součet čistých výnosů jednotlivých dílů parcely rovnati se musí celkovému čistému výnosu parcely nerozdělené, rozdělí se případná difference na jednotlivé díly. 

Následkem toho vyšetřený čistý výnos nebude se v mnohých případech srovnávati přesně s položkou vceňovací sazby (klasifikačního tarifu). 

Aby tato položka nebyla později pokládána za nesprávnou, v operátech evidenčních (arších ohlašovacích, ve výkazu změn, v arších pozemkových} uvede se výslovně, že tato číslice čistého výnosu vznikla rozdělením původního čistého výnosu.

Má-li se provésti býti scelení hospodářských pozemků (kommassace), sdělá se plán scelovací na základě map katastrálných a nového měření za spolupůsobení znalců. Plán scelovací potvrzen býti musí zemskou kommissí.^*)

-------------------------------------------

*) Podrobné předpisy o scelování pozemků obsahuje říšský zákon, ze dne 7. června 1883. č. ř. z. 92; pro Moravu platí v té příčině zemský zákon ze dne 13. února 1884. č. z. z. 30 a ministerské nařízení ze dne 5. července 1886 č. 68.

Při každé kommassaci pozemků ustanoví se držební poměr a výměra držby, která držiteli příště náležeti má, a vyšetří se dále odhadem cena pozemků původních a náhradných. 

Jakmile plán scelovací jest stvrzen, tvoří jim změněné poměry základ dalšího úředního řízení evidenčního úředníka. 

Srovná-li se úhrnná cena pozemků scelených s čistým katastrálným výnosem na ně připadajícím, obdrží se v % poměr, jehož užiti jest při udávání čistého výnosu náhradných pozemků jednotlivým držitelům pozemkovým přidělených. 

Příslušný výpočet vysvětlen jest příkladem ve vzorci K. Má-li se vyšetřiti též čistý výnos jednotlivých pozemků náhradných po provedené kommassaci následkem trvalých změn kulturních, jež nastaly změněným způsobem hospodářským, nemůže se šetřiti při tom přesně platných položek sazeb vceňovacích, a čistý výnos scelených pozemků rozdělí se na jednotlivé kultury dle určitých obnosů, s ohledem na okolností v § 29 zákona uvedené.

Vzorec K.
Příklad o rozdělení čistého výnosu na pozemky po vykonané kommassaci.
Obnos čistého výnosu katastrálného, veškerého souboru (komplexu) pozemku scelených, jest ...............................................  3.841  zl. 40  kr. obnáší tedy 4,28 procent ceny tohoto komplexu pozemků, vyšetřené při stanovení plánu scelovacího v obnosu ...  89.750  zl. --  kr.
Katastrálný čistý výnos každého náhradného pozemku obnáší tedy 4,28 procent ceny, která náhradnému pozemku při scelení přiřknuta bude.
A. Výpočet čistého výnosu dle katastru pro držebnost každého držitele.	B. Výpočet čistého výnosu dle katastru pro každý pozemek náhradný, držiteli přiřknutý.  Pozemkové arch č. 3.

Doba, po kterou osvobození od daně trvá, počítá se od roku, jenž, následuje hned po zornění. 

Proto třeba jest zjistiti, kdy zornění bylo dokonáno a v archu ohlašovacím budiž vyznačeno, co bylo zjištěno. 

Známkou dokonaného zornění jest:

Jestliže pozemek zpustošen byl neobyčejnými pohromami živelnými tak, že nelze na něm hospodařiti po nějaký čas, a jedná-li se o osvobození od daně z toho důvodu, budiž nejdříve vyšetřen čas, který stačí k obnovení úrodnosti pozemku, když počne se bez prodlení s touto prací. 

K vyměření této doby jsou dle zákona důležitými skutkové okolnosti, jak zjištěny byly v obvodě zpustošeném při většině pozemkových držitelů živelnou pohromou postižených. 

O těchto okolnostech má se přesvědčiti měřický úředník v celém zpustošeném obvodu. 

Ve zpustošeném obvodu jsou zajisté rozdílné stupně zpustošení, dle nichž dají stanoviti se jednotlivé skupiny pozemků, jež stejnému působení pohromy živelné vydány byly. 

O těchto jednotlivých skupinách jakož i o době potřebné k odstranění překážek úrodnosti přesvědčí se měřický úředník vlastním seznáním, jakož i výslechem obecního starosty, držitelů pozemků aneb místních důvěrníků, které nutno pozvati dle § 22 toho zákona k místnímu šetření. 

Doba, kterou většina pozemkových držitelů pohromou živelnou stižených uzná za přiměřenou skutečným okolnostem, aby odstraněna byla překážka plodnosti, platí i pro ostatní pozemkové držitele této skupiny poněvadž při tom nepřihlédá se, zdali někdo obnoviti chce normálný stav zvýšeným nákladem v době kratší nebo příslušné práce rozděliti na dobu delší, nýbrž toliko k věcné okolnosti, aby pečlivý hospodář, užívaje sil domácích, dle místních poměru v obvodu zpustošeném opět docíliti mohl výnos ve lhůtě stanovené. 

Jakmile vyšetřování dostatečně pokročí, zařadí se pozemky pohromou postižené do ustanovených kategorií. 

Jestliže jednotlivé parcely poškozeny byly v celém svém rozsahu, stanoví se jejich výměra z operátů o dani pozemkové. 

Byla-li jen část parcely zpustošena a nedá-li se spolehlivě část tato ustanoviti od oka pro rozsáhlost neb nepravidelnou podobu, určí se plocha této části měřením. 

Vzhledem k poslednímu odstavci § 16 zákona může se při tom také jednati o to, aby zjištěny byly poměry, jež důležité jsou, aby osvobození od daně bylo povoleno, a to pří takových změnách předmětu, které nastaly živelnou pohromou před působností tohoto zákona. 

Poněvadž zpustošené pozemky opět mezi tím mohly snad býti vzdělány, čímž měřítko pro zpustošení se stíží, nutno provésti k uvarování neoprávněných nároků příslušná vyšetřování konána se zvláštní zevrubností a opatrností a to pro každou parcelu.

Dle 3. odstavce tohoto paragrafu osvobození od daně vztahovati se má též k roku, kterého přihodila se živelná pohroma, jestliže příslušný pozemek již dle názvu, že byl přirozený výnos škodu utrpěl, nemá nároku, aby osvobozen byl od daně toho roku, kdy zpustošení se stalo. 

Aby držitelům pozemkovým dostati se mohlo této výhody, a na druhé straně však, aby zabránilo se, aby nejen z názvu dotyčného, nýbrž i pro zpustošení nebylo domáháno se osvobození od daně, a po případě aby dvojí odepsání daně se nestalo, má se měřický úředník přesvědčiti, bylo-li žádáno za osvobození od daně, zda sepsán byl operát o škodě živelné, a zdali příslušní držitelé pozemku zapsáni jsou v operátu o škodě živelné s těmi parcelami, pro které žádají osvobození od daně pro zpustošení. 

Výsledek všech vyšetřování budiž uveden v arších ohlašovacích a dle nich budiž vyhotoven záznam o dočasných změnách předmětu dle vzorce L.

Vzorec L.

Záznam vyšetřených dočasných změn předmětu a povoleného osvobození od daně.

Zemský finanční úřad, jemuž přísluší rozhodovati dle § 33 o dočasném osvobození od daně, zjistí, srovnaje tyto operáty s operáty provedenými, zda jsou zde podmínky 3. odstavce § 32, aby povoleno bylo osvobození od daně.

Došlé žádosti, po případě ohlašovací archy vyhotovené, aby dosaženo bylo dočasného osvobození od daně, buďtež opatřeny dnem, kterého byly podány, a buďtež ihned doručeny politickým úřadem neb berním úřadem úředníku měřickému. 

Rozhodující finanční úřad zemský přihlíží mimo k okolnostem v § 32 vylíčeným též k tomu, zda byly zachovány lhůty, a k následkům spojeným s jejich zameškáním; proto v každém případě jest naznačiti přesně, kdy osvobozeni od daně počíná a kdy končí.

A. Řízení úředníka měřického.

Provedení změn, kromě trvalých změn kultury a dočasných změn předmětu, vykonáno budiž ve výkaze změn dle vzorce M. a v jednotlivých arších pozemkových dle ohlašovacích archů, které obsahují vyšetřené výsledky.^*)

-----------------------------------------

*) Vzorec M změněn nařízením ministerstva financi ze dne 11. listopadu 1886 č. 10.886 po přání c. k. ústřední statistické komisse, které podávají se ročně výkazy o změnách držby.

Vzorec M.

Země: Království České.

Berní úřad: Chrudimský.

Obec: Křenová.

VÝKAZ ZMĚN za rok 1884

1. Jak vyřizují se archy ohlašovací.

Jakmile změny byly zjištěny způsobem zákonně předepsaným a potřebné změření a vypočtení výměry a čistého výnosu bylo vykonáno vyplní měřický úředník příslušné sloupce archu ohlašovacího a zapíše data do výkazu změn. 

Dále budiž zapsáno číslo položky ve výkazu změn do archu ohlašovacího s poznámkou, zda provedení bylo vykonáno definitivně nebo prozatímně. Jedná-li se o dělení pozemku, má geometr připojiti ku archu ohlašovacímu kopii z mapy katastrálné na průhledném papíře, provedl-li již toto dělení v mapě, jinak jen skizzu tohoto dělení pozemků. (Dle nařízení ministerstva financí ze dne 12. srpna 1887 č. 12.120 a ze dne 6. října 1891 č. 31.576 a dle nařízení min. práv a financí ze dne 13. června 1894 čís. 5641.) 

Ohlašovací archy, takto úředně vyřízené, dle obcí seřaděné i s doklady snad přiloženými buďtež odevzdány při obcích, pro něž nové knihy pozemkové jsou založeny, na konci každého měsíce úřadu bernímu k dalšímu úřednímu řízení dle § 42, a berní úřad odevzdá je pak nejdéle za 14 dnů soudu knihovnímu dle §§ 43 a 44 zákona. 

Jakmile archy ohlašovací vráceny budou od soudu knihovního berním úřadem, má měřický úředník prozkoumati, zda dle oznámení na arších ohlašovacích knihovním soudem učiněného, provedena byla shoda knihy pozemkové s katastrem aneb zda ještě dále trvá nějaká nesrovnalost. 

Jestliže tyto nesrovnalosti vztahují se k zápisům, které jsou předmětem listu podstaty (k číslům parcelním aneb k jinému označení parcely) a výkresu na mapě soudu knihovního má měřický úředník učiniti opatření dle následujících předpisů, by nesrovnalosti tyto byly vysvětleny a odstraněny, a aby byl opraven po případě ohlašovací arch. 

Jestliže ze zprávy soudu knihovního vychází na jevo, že přes řízení, dle § 43 odstavce 3 zákona provedené, při osobě držitelově zápis knihy pozemkové liší se od zápisu v archu ohlašovacím, podrží se zápis v archu ohlašovacím a zjisti-li se způsobem úplně bezpečným, že osoba v archu ohlašovacím zapsaná jest v skutku již v držbě, a tedy že vzhledem k osobě držitelově není proveden pořádek knihovní. V tomto případě zapsáno budiž jméno držitele dle knihy pozemkové dle § 44 odstavce 3 zákona, jak v archu ohlašovacím tak i v ostatních operátech evidenčních.

Jestliže by se zjistilo soudním řízením, že změna držby měřickým úředníkem vyšetřená nebyla vykonána anebo že byla zrušena, neprovede se změna ona na základě archu ohlašovacího v operátech evidenčních, anebo byla-li již prozatímně provedena dle předpisů následujících, budiž obnoven stav předešlý dle § 49.^*)

-----------------------------------------

*) Jedná-li se o změny v území některé dráhy, oznámí berní úřad změnu tu archem ohlašovacím onomu soudu, kterému přísluší vedení knihy železniční. Evidenční geometr sdělá potřebné kopie z mapy při dělení pozemků jen tehdy, nemá-li onen soud své sídlo v místě, kde sídlí evidenční geometr. (Dle nařízení min. financí ze dne 10. května 1885 č. 9.965.) Předpisy o tom, jakým způsobem zanášejí se změny, udané archem ohlašovacím, v knihách pozemkových, aby byla shoda mezi operáty katastrálnými a knihovními, obsahuje nařízení ministerstva práv ze dne 24. listopadu 1886 č. 48.

2. Jak vyřizují se výkazy změn.

Jak v odstavci prvém uvedeno bylo, po zjištění změn buďtež zapsána udání archu ohlašovacího do výkazu změn. 

Výkaz tento zůstane při operátu evidenčním a musí každé doby poskytovati přehled o vykonaných jednáních úředních měřického úředníka. 

V případech evidence, které nemohou ihned provedeny býti definitivně, bud' ve sloupci »Poznámky« doloženo slovo »prozatímně«. 

Výkazy změn vedeny buďtež dle obcí a ročníků a na konci roku připojí se k protokolu parcelnímu nebo ku správnému sestavení tříd dle obcí.

3. Jak vyřizují se archy pozemkové.

Provádění změn v arších pozemkových budiž postupně v roce vykonáno, a to nejdříve při změnách, které mohou provedeny býti definitivně. 

Při definitivním provádění změn budiž šetřeno okolnosti, zda pozemkové knihy jsou založeny pro příslušnou obec nebo ne. 

Při obcích, pro něž nejsou ještě založeny nové knihy, definitivní provádění vztahuje se k případům v § 35 naznačeným, a kromě toho ještě k případům § 36, poněvadž nežádá se pro tyto obce shoda se soudem knihovním, a šetřiti se má jen opatrností, které zajišťují, že daň předepsána bude dle skutečných poměrů.

Přece však, je-li třeba dle § 36 odstavce 2 k platnému převodu držby svolení úřadu správního nebo soudního, může provedení státi se prozatímně dle § 45 čís. 2, když změna držby fakticky již se stala, s ohledem na očekávané svolení. 

Zpráva v případech § 36 odstavce 3 budiž dána dle vzorce N/1 a N/2 všem účastníkům proti potvrzení listu doručovacího. 

Provedení nevykoná se však dříve, dokud není průkazu, že zpráva byla doručena, a dokud nevypršela lhůta k stížnosti. 

Při obcích, kde jsou nové knihy pozemkové, mimo v případech v § 35 uvedených, smí provedení toto býti vykonáno jen prozatímně. 

Prozatímné provádění změn, jde-li o případy v § 45 v čísle 2. a 3. uvedené, počne až 15. listopadu každého roku při změnách, u kterých dá se očekávati, že překážka konečného výkonu nebude do roka odstraněna. 

Koncem roku odevzdány buďtež bernímu úřadu všechny archy pozemkové, při nichž nenastala žádná změna aneb v nichž změna již definitivně nebo prozatímně byla provedena, kromě těch archů ohlašovacích, na základě jichž vykonati jest dodatečné připsání neb odepsání aneb na základě kterých povoliti se má dočasné osvobození od daně při zornění, aby berní úřad k nim přihlédati mohl pří rozvrhu daně na příští rok. 

Spolu přiložen buď seznam archů ohlašovacích, v nich změny ještě provedeny nebyly (na př. poněvadž ještě vypočísti jest výměru a čistý výnos). 

Tyto archy dodány býti musí postupně nejpozději do 15. dubna roku příštího, a berní úřad nechá předepsanou daň na tento rok až do této lhůty v dřívější výši a omezí se dle § 5 zákona ze dne 9. března 1870. (Z. Ř. č. 23) na vybírání daně dle výše roku předešlého, a vyrovná později tuto záležitost.

B. Zvláštní ustanovení, aby docílena byla shoda katastru o dani pozemkové s knihou pozemkovou při obcích, pro něž založeny anebo již otevřeny jsou nové knihy pozemkové.

Aby docílena byla shoda katastru daně pozemkové s knihami železničnými, s knihami horními, pak s pozemkovými knihami dle operátu o upravení daně pozemkové zhotovenými, jak v § 11 zákona jest naznačeno, budiž dle § 43 téhož zákona činěn rozdíl mezi zápisy, které jsou předmětem listu podstaty, a mezi zápisy, které vztahují se k věcnému právu, jež základem jest osobní povinnosti berní (právo držebnosti, vlastnictví). 

Aby zjednána byla shoda se zápisy na listu podstaty, má prozkoumati měřický úředník dle mapy katastrálné a dle operátů evidenčních zprávy knihovního soudu o změnách čísel parcelních a o změně jiného označení parcel, pak zprávy o změnách vzniklých na mapě knihovního soudu, když tyto zprávy jeho byly došly následkem založení nových knih pozemkových jakož i otevření nové knihy pozemkové dle průvodních nařízení ministeria práv k zákonům o založení, opravě a vedení knih pozemkových.^*)

-----------------------------------------

*) V příčině založení nových knih pozemkových v král. Českém platí zemský zákon ze dne 5. prosince 1874 č. z. z. 92 a nařízení ministerstva práv ze dne 8. února 1875 č. z. z. 13. Uvedeny byly v plném znění na stránce 87. 
O knihách železničních obsahuje bližší ustanovení § 2. zákona ze dne 19. května 1874 č. ř. z. 70. a původní nařízení min. práv ze dne 31. května 1874 č. ř. z. 87. O zaměření a zakreslení dráhy do mapy katastralné platí § 180 instrukce katastrálně z roku 1865.

Neshledá-li žádné závady, oznámí se soudu knihovnímu, že příslušné změny provedou se dle označení soudem zvoleného v katastru daně pozemkové; změny dotyčné buďtež ihned provedeny. 

Jestliže označení soudem knihovním zvolené nemůže býti podrženo, aneb jestliže zaslané nákresy polohopisné nejsou způsobilými, aby dle nich zakreslena byla změna na katastrálně mapě, oznámí se správné označení parcel nebo dotyčné překážky knihovnímu soudu.^*)

-----------------------------------------

*) Žádá-li totiž strana za vklad do knihy pozemkové, má předložiti trojmo plány situační, jde-li o oddělenou část pozemku. Nařízením ministerstva práv ze dne 13. března 1891 stanoveno jest, aby strana předložila též jednu kopii pro účely evidence katastru, byl-li plán sdělán civilním technikem. Sdělal-li plány evidenční geometr, není třeba přiložiti kopii pro účely evidence katastru.

Jestliže výtka proti nákresu polohopisnému učiněná nemůže odstraněna býti soudem knihovním, a je-li přece třeba, by změna provedena byla na mapě katastrálné, aneb vztahuje-li se zpráva soudu knihovního k pozemku, jenž v katastru jen jedním číslem jest označen, ale pro různost závazku musí býti rozdělen, anebo k změněné kultuře pozemku, jest povinen měřický úředník za svého nejbližšího pobytu v příslušné obci vykonati potřebná změření respective zjistiti, zda změna kultury jest trvalou nebo ne. 

Dle výsledku tohoto měření nebo vyšetřování provede se změna nebo záznam změny v katastru daně pozemkové a příslušné výsledky buďtež oznámeny soudu knihovnímu. 

Měřický úředník jest dále zavázán změny, které byl vyšetřil, k žádosti soudu knihovního zanésti do mapy knih pozemkových již za periody prací polních, když zdržuje se v sídle berního úřadu.^**)

-----------------------------------------

**) Zevrubnější ustanovení obsahuje nařízení ministerstva práv a financí ze dne 13. června 1894 č. 5641. Jednoduché případy dělení pozemku může zanésti do knihovní mapy knihovní úředník; složitější, ku kterým jest třeba předběžného technického vzdělání, evidenční geometr.

Je-li nutno sdělati tolik plánů, že by úředník měřický nemohl hotov býti za svého třídenního pobytu v sídle úřadu berního, buďtež zbývající výkresy provedeny v měsících zimních. 

Jestliže by následkem rozsáhlé změny v původních mapách zhotoviti se musela soudu knihovnímu nová mapa katastrálná, vydá se k žádosti jeho bud' otisk příslušného listu mapy nově litografované nebo kopie mapy, když soud zapraví vyměřené poplatky sazební.^***)

-----------------------------------------

***) Jedná-li se nově měření obce dle instrukce z r. 1887 a má-li při té příležitosti býti změněno číslování parcel aneb má-li se nově sdělaná mapa státi mapou katastrálnou, jest nutno, aby zemské finanční ředitelství vyžádalo si schválení ministerstva financí a práv. Knihovní soud podá v té příčině své dobrozdání. Nového číslování parcel nutno se pokud možno vystříhati, jelikož působí zmatky v knihách pozemkových. (Nařízen! minist. financí ze dne 25. února 1889 č. 44.343, a nařízení min. práv ze dne 16. března 1889. č. 4457.)

Vyznačení vyšetřených změn na mapě soudu knihovního se neprovede když u knihovního úřadu uložen jest výkres o vykonaném již v knize pozemkové rozdělení parcely katastrálné a nastává-li znova nějaká změna této parcely.

V tomto případu vyznačí zeměměřič změnu ve výkresu. 

Aby se kniha pozemková srovnávala s katastrem daně pozemkové co do osoby držitelovy, obdrží měřický úředník od knihovního soudu zprávu v § 40 a 41 uvedenou a již v obecném zákoně o knihách pozemkových nařízenou, bylo-li k usedlosti něco připsáno neb od ní odepsáno. 

Při zprávách soudu knihovního, v § 41 nařízených, zaznamená si měřický úředník za svého občasného pobytu v sídle úřadu berního (úřadu pro vyměřování poplatků), dáta k vyhotovení archu ohlašovacího potřebná, a opatří sobě vysvětlení snad potřebná dle § 19 zákona, nahlédnutím do veřejných knih u soudu vedených. 

Naproti tomu měřický úředník způsobí zasláním spisů o vyšetřených změnách soudu knihovnímu, by provedeno bylo řízení, zákonem ze dne 23. května 1883. (Z. ř. č. 82) předepsané. 

Měřický úředník jest mimo to zavázán, za pobytu svého v sídle berního úřadu dohodnouti se o tom, jak by nesrovnalosti mezi knihou pozemkovou a katastrem byly vysvětleny a odstraněny.

C. Řízení berního úřadu.

Berní úřad má zkoumati ohlašovací archy z oněch obcí došlé, pro které založeny jsou nové knihy pozemkové, zda právní jednání v nich uvedená již byla ohlášena k vyměření poplatků. 

V tomto případu buďtež příslušná právní jednání zapsána v seznam dle vzorce O a zároveň buďtež pojata do rejstříku B o právních jednáních poplatných.

Vzorec O.

ZÁZNAM

případů evidenčních, jež následkem sdělení úředníka měřického pojaty jsou do rejstříka B o jednáních poplatných, jakož i poplatků z toho vyměřených.

Vzhledem ku rozvrhování daně budiž vyznačeno v rozvrhové tabulce daně pozemkové u příslušného držitele pozemkového s odvoláním se na číslo archu přihlašovacího, že nutno přihlédnouti ku nastalé změně. 

Záznamy vykonané má potvrditi úřad berní v rubrice archu ohlašovacího k tomu určené, s poukazem ku položkám rejstříku B a tabulky rozvrhové. 

Berní úřad odevzdá po té bez prodlení tyto archy ohlašovací i s doklady knihovního soudu. 

Vrácené archy ohlašovací buďtež bez průtahu doručeny měřickému úředníku, jakmile dáta k vyměření poplatků podstatná zaznamenána byla ze zpráv soudu knihovního.

D. Řízení c. k. úřadů pro vyměřování poplatků.

Jestliže úřad k vyměřování poplatků povolaný není současně úřadem berním, tu úředník měřický dříve nežli odevzdá archy ohlašovací bernímu úřadu, srovná je se zprávami, dle § 16. tohoto nařízení od c. k. úřadu pro vyměřování poplatků došlými, a výkazem dle vzorce P oznámí potom jemu data archů ohlašovacích o jednáních právních, která nebyla oznámena k vyměření poplatků.

Vzorec P.

VÝKAZ

jednání právních, zjištěných podepsaným měřickým úředníkem,  která podle sdělení c. kr. úřadu pro vyměřování poplatků v .................... do konce měsíce ....................... došlých k vyměření daně posud oznámena nebyla

Úřad pro vyměřování poplatků vésti má seznam dle vzorce O a příslušná jednání právní pojati spolu do rejstříku B o právních jednáních poplatných.

E. Zvláštní řízení při trvalých změnách kultury a dočasných změnách předmětu.

Úředník měřický zaznamená toliko dle § 7 trvalé změny kultury. Záznam v § 32 nařízený o shledaných dočasných změnách předmětu buď dodán bernímu úřadu i s žádostmi a ohlašovacími archy k němu příslušnými z pravidla teprve po vypršení letní periody pracovní, který předložiti má opis k rozhodnutí zemskému finančnímu úřadu úřadem I. instance, daň vyměřující. 

Dle tohoto rozhodnutí, jež vyznačí se v seznamu finančním úřadem zemským, odepíše úřad berní nebo ve prospěch připíše daň pozemkovou a vrátí po té tento seznam i s přílohami měřickému úředníku. 

Měřický úředník povinen jest zapsati povolené dočasné osvobození od daně a dobu jich do pozemkových archů u příslušných parcel. 

Jde-li o dočasné změny předmětu, které nastaly již roku předešlého, ale zjištěny byly teprve roku běžícího, vyřídí se příslušný spis bez prodlení.

F. Prozatímné provedení, jedná-li se o případ v § 45, odst. 1.

Při prozatímném provádění změn, které vyžadují rozsáhlých měření, buď šetřeno následujícího:

Vzorec Q.
Země: Morava.
Berní úřad: Val. Meziříčí.	Dráha z Polomí do Vsetína.
Obec: Krásná.
Dílčí tabulka (Poznámka. Sloupec 2, 9, 11 a 13 vyplní evidenční zeměměřič.)

Vzorec R.
Země: Morava.
Berní úřad: Val. Meziříčí.	Dráha z Polomí do Vsetína.
Obec: Krásná.
Prozatímný výkaz o změnách za rok 1884

Vzorec S.

Výpočet plochy, kterou má territorium železničné.

Ke změnám přihlíží se při rozvrhu daně dle zákonných ustanovení z pravidla počátkem roku. 

Výjimka jest dle § 51 toliko při pozemcích stavebných. 

Při změnách osoby držitelovy, k niž nebylo lze přihlížeti vinou držitelovou ani v roce následujícím po změně, a proto daň předepsána byla držiteli v katastru zapsanému, ponecháno jest stranám, by vyrovnaly se cestou soukromou o zapravení daně. 

Má-li se na základě provedených změn předepsati neb odepsati daň aneb jestliže na základě archů ohlašovacích rozhodnuto býti má o dočasném osvobození od daně při zornění, předloží berní úřad příslušné archy pozemkové i s příslušnými ohlašovacími archy úřadu I. instance daň vyměřujícímu, jenž prozkoumav, zda jsou zde zákonné podmínky dodatečného předepsání neb odepsání, vyhotoví dvojmo výkaz předepsané neb odepsané daně. Jeden stejnopis výkazu o dani předepsané i s archy pozemkovými a ohlašovacími doručí se ihned bernímu úřadu k vyřízení; druhý stejnopis předloží se finančnímu úřadu zemskému, jenž opatří, by dodatečné předepsání bylo zaznamenáno. 

Oba stejnopisy výkazu o dani odepsané i s doklady, jakož i ohlašovací archy o zornění, na jichž základě žádá se za dočasné osvobození od daně, buďtež předloženy k rozhodnutí finančnímu úřadu zemskému. 

Rozhodnutí toto zaznamená se u úřadu I. instance daň vyměřujícího jakož i úřadu berního, načež všecky archy ohlašovací vrátí se měřickému úředníku.

Poplatek za úřední jednání evidenční budiž zapraven ve všech případech evidenčních, k jichž vyřízeni nebo k úplnému provedení v operátech evidenčních úřední jednání předsevzato bylo po dni, kterého zákon působiti počal. 

Přepisné dle sazby l. jest částečným aequivalentem za manipulační práce, spojené s opravou operátů a archů pozemkových a ve všech případech, kde oprava taková se provede, vyměří se obnosem buď pevným neb stoupajícím. 

Měrné dle sazby II. účtuje se jen při vykonaném změření. 

Položky sazby II. řídí se výměrou parcely nebo dílů parcelních v metrové míře uvedenou. 

Jelikož operáty o upravení daně pozemkové obsahují katastrálnou výměru dle dolno-rakouských sáhů, převede se dříve tato plošná míra na metrickou.^*)

-----------------------------------------

*) Převod na míru metrickou ukončen byl téměř všeobecně již r. 1891 a výhradné užívání počne r. 1898.

Aby do toho času dalo se snadněji posouditi, které položky sazební dle dosavadní plošné míry katastrálné jest užiti, přiložena jest tabulka ku převádění plošné míry metrické, dle sazby II. pro výpočet měrného na dolnorakouskou míru plošnou.

Měřický úředník v útržkovém sešitě, dle předpisů § 23 zhotoveném, zapíše u přepisného a měrného dáta, pro výpočet důležitá, jakož i celkový obnos; berní úřad zkoumá potom správnost vypočtených částek. 

Jestliže přepis držby státi se má bez poplatku dle odstavce 5. § 54, uvede se příslušné rozhodnutí o vyvlastnění nebo kommassaci ve výkaze změn

Příloha ku § 54.

Tabulka jak přepočte se výměra, dle níž řídí se měrné sazby II., z míry metrické na míru dolnorakouskou.

Měrné počítá se:

a tak dále z každých 2.000 arů = 34 jiter 1207,3 □° o 20 kr. více, při čemž zbytek menší 2.000 arů = 34 jiter 1207,3 □° pokládati jest za výměru 2000 arů.

Vytyčil-li úředník měřický hranice, připočte k těmto položkám sazebním přirážku 20procentovou.

Kromě toho nabyvatelé pozemností povinni jsou zaplatiti náklady na opatření materialu, k vytyčení hranic potřebného.

Výsledky, získané cestou evidenční, změřením, výpočtem čistého výnosu a vyměřením daně, buďtež vyznačeny v rozvrhu daně a v doručeném platebním rozkazu o dani pozemkové. 

Z té příčiny připojen budiž ke každému příkazu platebnímu, kterým mění se předepsaná daň vzhledem k roku předešlému následkem vykonané evidence, důvod, následkem kterého úředního jednání evidenčního objevil se úbytek nebo příbytek čistého výnosu, aneb dočasné osvobození od daně nebo zproštění daně. 

Důvody předsevzatého úředního jednání evidenčního jsou:

Není-li v platebním příkaze dosti místa, aby důvody tyto srozumitelně mohly býti vyloženy, poukáže ve sloupci, ve kterém archu pozemkovém vyznačen jest čistý výnos, k obšírnému výkladu, který přiložen jest k platebnímu příkazu.

Aby zjištěna byla okolnost, zda jsou zde podmínky, za kterých upustiti lze dle odstavce 3. tohoto paragrafu od předepsání zvýšeného poplatku, má vyšetřiti berní úřad z archů ohlašovacích:

Jestliže úřad k vyměření poplatků povolaný není spolu berním úřadem, vyšetří se dotyčná dáta z výkazů úředníka měřického (vzorec P), které jej byly došly dle §§ 14 — 49. 

Tato data buďtež vyznačena ve spise vyměřujícím poplatek.

Jde-li na jevo z těchto dát:

V tomto případě nemá se předepsati zvýšený poplatek, ačkoliv by se tak státi mělo dle poplatkových zákonů. Jestliže zvýšený poplatek již mezi tím byl předepsán, buď odepsán z povinnosti úřední na základě dat tímto způsobem vyšetřených.

Úředník měřický jakož i berní úřad, vydávaje trestní poukazy a vyřizuje je, postupovati má dle nařízení vydaného k § 23. Když čtvrtletí vyprší, vydá berní úřad přijaté částky starostovi příslušné obce na kvitanci prostou kolku, která přiloží se k položce výdajové podružného denníku o dani pozemkové.

Každý může nahlédnouti do map katastrálných a do operátů evidenčních. Jestliže někdo potřebuje kopií neb opisů těchto věcí, vyhotoví je evidenční orgánové, zapraveny-li budou sazební poplatky. 

Pokud vztahují se objednávky stran k opisům operátů katastrálných a k litografovaným otiskům map katastrálných, původním aneb adjustovaným, vyřídí se tyto dle předpisů o tom platných a uveřejněných vyhláškou v místnosti úřadu berního a mapovního archivu. 

Aby držitelé pozemků mohli provésti ve knize pozemkové obmyšlené změny zápisů a přiložiti k žádosti knihovní příslušné plány, dává se úředníku měřickému právo, že při měření pro evidenci může na žádost soukromé strany přijmouti objednávku a též provedení geometrického plánu v jednom nebo v několika exemplárech, šetří-li následujících předpisu:

Vzorec T.

Kniha objednávek na polohopisné nákresy a na jich snímky.

§ 34
Nařízení ministerstva práv ze dne 30. prosince 1882. čís. 19.620.

»O veřejnosti mapy pozemkové a jakých opatrností jest nutno při tom šetřiti«.

Z uvedeného znění nařízení ze dne 30. prosince 1882 plyne, že má každý majitel aneb jeho zástupce právo kopírovati z mapy knihovního soudu a to bez jakéhokoliv poplatku. Vyžaduje se k tomu jen svolení okresního soudce, který jest předsedou knihovního úřadu. 

Nařízením ministerstva financí ze dne 5. července r. 1893 čís. 23.322 dovoleno jest úředně oprávněným technikům, kteří se řádně legitimují, činiti si poznámky tužkou z operátů katastrálných jakož i z mapy katastrálné. Poznámky tyto nesmí míti charakter úplné kopie. 

Při této příležitosti poukázáno budiž ještě i na tu důležitou okolnost, že dovoleno jest nahlédnouti u berního úřadu do operátů katastrálných, ve kterých uvedeny jsou plošné výměry parcel a činiti si z nich výpisky. 

Výslovně dovoleno to bylo po žádosti inženýrské komory v král. Českém výnosem ministerstva financí ze dne 25. června r. 1888 čís. 22.127 a uvědoměny byly o tom příslušné úřady výnosem ze dne 21. února 1891 čís. 11092. Po druhé pak výnosem ministerstva financí ze dne 12. února 1891 čís. 1402 s podotknutím, že nemají v tom směru činiti stranám žádných překážek. 

Uvedená nařízení obsahují pouze to omezení, že ony tužkové poznámky nemají míti ráz úplného opisu příslušného operátu. 

§ 35
Zákon ze dne 23. května 1883., 
jímž částečně mění se §§ 74. a 76. obecného zákona o knihách pozemkových. 

(Zák. říšský ze dne 6. června 1883. Částka XXVIII. čís. 82.) 

§ 36
Nařízení ministerií práv a financí, dané dne 1. června 1883, *) 
jímž dle § 23 zákona, daného dne 23. května 1883. (Z. ř. č. 83.) o evidenci katastru daně pozemkové, stanoví předpisy a pravidla, kdy nemusí měřický úředník vykonat i změření při ohlášeném rozdělení pozemků.

(Zákon říšský ze dne 6. června 1883. Částka XXVIII. č. 86.)

-----------------------------------------

*) Viz nařízení ministerstva ze dne 7. července 1890, kterým nařízení toto bylo zrušeno.

§ 37
Nařízení ministerstev práv a financí ze dne 7. července 1890,
kterým se vyhlašuje nové ustanovení ve příčině podmínek, za kterými lze upustiti od provedení měření úředníkem měřickým (evidenčním geometrem) jde-li o přihlášená dělení pozemků
(dle § 23 zák. o udržování evidence katastru daně pozemkové ze dne 23. května r. 1883 říšského zákona, čís. 84)

Nařízení ministerstev práv a financí ze dne 7. července 1890, kterým se vyhlašuje nové ustanovení ve příčině podmínek,za kterými lze upustiti od provedení měření úředníkem měřickým (evidenčním geometrem) jde-li o přihlášená dělení pozemků (dle § 23 zák. o udržování evidence katastru daně pozemkové ze dne 23. května r. 1883 říšského zákona, čís. 83) Jelikož zavedena jest polygonálná (theodolit) methoda při nových měřeních za účelem zřízení nových map katastrálných, pozbývá platnosti ustanovení, prohlášené nařízením, ze dne 1. července 1883 (ř. zák. čís. 86.) ve příčině podmínek, za kterých lze upustiti od provedení vyměření úředníkem měřickým, jde-li o přihlášená dělení pozemkův, a na místě něho platí toto ustanovení: I. Má-li dělena býti parcela, která tvoří čtverec nebo obdélník nejvýše 20 metrů šířky, budiž od rozměřování upuštěno, pak-li se má parcela rozděliti na alikvotní díly (t. j. na celistvý počet) a pakli strana podá následující dáta: Má-li se rozděliti parcela tvaru čtverce anebo obdélníka o délce strany max. 20 m na aliquotní počet dílů, neprovede se změření, podá-li strana tato dáta: 1. Katastrálné číslo a v katastru daně pozemkové vyznačený druh kultury parcely, která býti má dělena; 2. jména vlastníkův, katastrálná čísla a v katastru daně pozemkové vyznačené druhy kultury parcel sousedních;  3. počet dílcův, které z parcely mají býti utvořeny; 4. polohu dílcův, kterých přfštím vlastníkům se má dostati, uvnitř původní parcely jakož i ku změněným parcelám sousedním. II. Měřické plány (situační plány), jichžto účelem jest, aby dělení pozemků v operátech daně pozemkové způsobem evidenčním bylo provedeno, aniž by úředník měřický dříve provedl měření, buďtež zhotoveny takto: 1. Při provádění geometrických plánů situačních budiž užito: A) Pokud jde o obce, kde katastrálných map na základě nového vyměření ještě není: a)  Jde-li o komplexy pozemků v městech nebo v uzavřených místech, měřítka 1  :  1440. b)  Jde-li o jiné plochy, měřítka 1  :  2880 skutečné délky. c)  Pakli katastrálná mapa výminečně dle měřítka 1  : 720 sdělána jest, tohoto měřítka. B) Pokud se týče obcí, kde katastrálné mapy na základě nového měření již jsou provedeny, měřítka, na němž se nová mapa zakládá. Při zhotovování nových katastrálných map na základě nových měření, platí ohledně měřítek, jichž jest užiti, následující zásady: a) Při nových měřeních celých obcí užije se pravidlem měřítka 1 : 2500.  Toliko v oněch případech, ve kterých detaily v tomto měřítku se žádoucí zřetelností nelze zobraziti, užívá se měřítka 1 : 1250, po případě 1 : 625. b) Vyměřuje-li se znovu pouze část území obce, zhotoví se mapa v onom měřítku, kterého bylo dříve užito pro zobrazení ostatní části území téže obce. Provede-li se takovéto nové měření za účelem doplnění stávajících map katastrálných, užije se ku zobrazení na nových mapách měřítka 1 : 2880, po případě 1 : 1440 anebo 1 : 720. 2. Na situačních plánech budiž udáno měřítko, jehož bylo užito. 3. Budtež změněné nebo nové povstalé parcely zobrazeny v bezprostřední souvislosti s parcelami, které zůstaly nezměněny, veškeré pevné body, z nichž při vyměřování se vycházelo, buďtež na pláně označeny a nově povstalé hranice od nezměněných hranic parcel čárami jiné barvy vyznačeny. 4. Na situačním plánu buďtež udány k sestrojení hranic parcel potřebné délky a úhly ve všech případech, kde katastrálná mapa příslušného území obce byla zhotovena na základě měření methodou polygonální. Byla-li však katastrální mapa sdělána měřickým stolem, budtež tyto výměry udány jenom tehdy, pakli situační plán vypracován byl methodou polygonální. 5. Chyby v původním zobrazení hranic držebnosti na katastrálné mapě, které soukromý technik při měření snad nalezne, buďtež vyznačeny zakreslením správných a přeškrtáním (Durchkreuzung) nesprávných čar katastrálné mapy. 6. Na pláně buďtež udány: jméno katastrálné obce, katastrálná čísla parcel změněných i zobrazených parcel sousedících, druh kultury, značkami konvencionelními pro katastrálné mapy platnými, pak datum a letopočet, kdy se plán zhotovil. 7. Pokud na situačním plánu délky číselně udány býti mají, musí tyto býti správny v mezích dovolených chyb v připojené tabulce udaných. Rozdíl mezi vzdálenostmi bodů v situačním plánu se jevícími (na situačním plánu bezprostředně vyšetřenými) a mezi vzdálenostmi skutečně měřenými nesmí překračovati 1/200 měřené vzdálenosti, v tom případě, že katastrálná mapa zhotovená jest stolkem měřickým. Pakli katastrálná mapa zhotovena byla methodou polygonální, připouští se chyby v tabulce zvětšené o  , kde M znamená měřítko situace. (Je-li situace v měřítku 1 : 2500, připouští se proti hodnotě v tabulce uvedené ještě další zvětšení chyby o .  8. Správnost plánu musí býti pověřena podpisem úředně autorisovaného soukromého technika, a zejména musí býti dotvrzeno, že chyba nepřestupuje dovolenou mez (odst. 7.) Dovolené meze chyb při měření délek Dovolené meze chyb při měření délek Dovolené meze chyb při měření délek   Dovolené meze chyb vypočteny podle vzorce Při měření délek za příznivých poměrů platí hodnoty o 20 % zmenšené a za nepříznivých poměrův o 20 % zvětšené hodnoty v tabulce jako dovolené meze chyb.

§ 38
Výnos ministerstva financí ze dne 14. ledna 1893 č. 40.497.

Výnosem tímto rozšířena působnost evidenčních geometrů, v příčině provádění prácí měřických a plánů situačních pro soukromé potřeby obecenstva, která omezena byla § 23 (odst. 24 a 25) průvodního nařízení ze dne 11. června 1883 č. ř. z. 91 ku zákonu ze dne 23. května 1883. »O udržování katastru daně pozemkové v evidenci«. Proti tomuto výnosu podala inženýrská komora království Českého námitky, jelikož rozšířením působnosti evidenčních geometrů prováděti soukromé práce, poškozeny jsou zájmy úředně oprávněných soukromých techniků, kterým přislušelo až dosud jedině právo prováděti práce měřické pro soukromé strany. Protest onen nebyl příznivě vyřízen. 

Znění uvedeného výnosu, kterým mění se § 23 průvodního nařízení ze dne 11. června 1883 ř. z. č. 91 jest toto:

  | PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ | OBSAH |

17.12.2014.
Digitalizace, textová úprava a poznámky: Lumír Nedvídek, 2014.